Kdo je superstar a kdo stálice současné umělecké scény? Trendy sleduje aktuální index

Vincent van Gogh prodal za celý svůj život jeden obraz. Před třemi lety se jeho dílo s názvem Pouliční výjev na Montmartru vydražilo v aukčním domě Sotheby’s za 340 milionů korun. Podobných „outsiderů“ najdeme v dějinách umění několik.

„Možná častější je moment hvězd své doby, které se s odstupem let stanou úplně neprodejnými, protože zapadnou nebo nebudou nikoho zajímat,“ říká Jan Skřivánek, historik umění a šéfkurátor Musea Kampa.

U některých autorů cena v čase může být téměř stejná. Příkladem je Vratislav Nechleba, malíř, který maloval krajiny, žánrové výjevy a jeho doménou byly portréty včetně známých osobností jako Tomáš Garrigue Masaryk.

„V době první republiky stály jeho portréty desítky tisíc, dnes mají podobné ceny. Kdybyste v té době za stejnou částku ale koupili dílo Toyen, bude mít v současnosti hodnotu několika milionů,“ vysvětluje šéfkurátor Musea Kampa, který se v oboru pohybuje přes dvacet let.

To, že je současné umění vždy lepší sbírat než do něj investovat, protože jako investiční nástroj je v mnoha směrech problematické, potvrzuje řada oslovených odborníků. „Největší výnosy se realizují v řádu generace až dvou. Kdyby můj nebo váš dědeček koupili ve 30. letech Kupku, kolik bychom na tom dnes vydělali? Výnosy v takto dlouhém časovém horizontu v podstatě nejdou plánovat,“ říká Jan Skřivánek a dodává: „Ale když má někdo dnes velký institucionální úspěch, nejspíš ani v budoucnu se úplně neztratí.“

Žebříčku vévodí stejná trojice jako vloni

Vlastní hodnotu současného umění nelze objektivně změřit, lze však posuzovat úspěšnost umělecké kariéry. J&T Banka ve spolupráci s portálem ART+ se proto už deset let snaží o popis vývoje na současné výtvarné scéně prostřednictvím J&T Banka Art Indexu, který zohledňuje účasti na výstavách a bienále, výtvarná ocenění, zastoupení galeriemi a další počiny umělců jako knižní monografie či realizace ve veřejném prostoru.

Indexu vévodí už šest let po sobě výtvarnice Eva Koťátková – jedna z nejvystavovanějších českých umělkyň. Na druhém místě se stejně jako vloni umístila umělkyně, která se zaměřuje na sociálně laděné happeningy a experimenty, Kateřina Šedá.

Trojici nejlepších uzavírá Krištof Kintera – jeden z nejvíce úspěšných současných českých sochařů a výtvarníků, který je známý pro své monumentální instalace či hravé epoxidové kresby reflektující naši dobu. Jeho výstava Nervous Trees v Galerii Rudolfinum se zařadila mezi nejnavštěvovanější v historii Česka. Spolu s Davidem Černým se podílel na obří národní skládačce karikatur Entropa, kterou česká vláda zahájila v roce 2009 své evropské předsednictví. Patří mezi investory ceněné současníky.

Třetí příčku hodnocení J&T a Art+ drží i letos výtvarník Krištof Kintera.

Foto: Honza Mudra

„V letošním seznamu stovky nejvýraznějších umělců na české scéně bych ráda upozornila na autorky a autory, kteří se proplétají celým žebříčkem. Tři z nich proto, že meziročně významně poskočili. Klára Hosnedlová, jejíž jméno je po právu téměř denně skloňováno už od konce roku 2022, kdy si ji mezi své svěřence vybrala prestižní londýnská White Cube Gallery. Čerstvý absolvent pražské UMPRUM a laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 2020 Jakub Choma byl mimo jiné jedním z umělců, kteří reprezentovali české umění v rámci předloňského předsednictví Radě EU. Největší a zcela impozantní bodový skok pak zaznamenal malíř Igor Hosnedl, kterého měla veřejnost naposledy možnost vidět na konci loňského roku v bratislavské Kunsthalle,“ říká Valérie Horváth z Art Servisu J&T Banky.

Vedle nich stojí dle jejích slov za pozornost i jména tří umělkyň, která se v žebříčku objevila vůbec poprvé. Adéla Babanová, Anna Ročňová a Barbora Fastrová zastupují každá jiné umělecké médium i tvůrčí přístup a jsou nejlepší ukázkou nejen talentu mladých českých autorek, ale i rozmanitosti aktuální tuzemské tvorby.

TOP 10 umělců dle J&T a Art+ za rok 2024

Jaká jména mohou v dalších letech zazářit? „Ani velmi aktivní a úspěšný poslední rok zpravidla nestačí na první stovku. Mladším ročníkům proto obvykle pár let trvá, než ,nasbírají body‘. To ale nijak neubírá na jejich talentu a potenciálu. Naopak, všichni dobře víme, že kdesi pod první stovkou je ještě stále velká zásoba naprosto zásadních jmen. Ostatně pár let zpátky v žebříčku nebyla třeba ani Klára Hosnedlová, umělkyně, kterou lze bez nadsázky označit za superstar českého výtvarného umění. Očekávám proto, že se brzy v žebříčku objeví jména jako Karíma Al‑Mukhtarová, Eliška Konečná, Tereza Příhoda Štětinová, Natalie Perkof, Matyáš Maláč nebo Tadeáš Kotrba,“ uvádí Valérie Horváth.

Podobně jako burzovní index

J&T Banka Art Index nevznikl proto, aby hodnotil kvalitu umělců, vzájemně je poměřoval nebo prioritizoval komerční úspěch. „I proto prodejnost ani výška cen nikdy nevstupovaly do metodiky a nebude tomu tak ani v budoucnu. Naopak, index skrze sledované kategorie reflektuje výhradně reakce a názory odborné veřejnosti,“ vysvětluje Valérie Horváth.

Investice do umění

Stáhněte si přílohu v PDF

Podle této specialistky zachycuje obraz aktuální umělecké scény a jména, která jí nejvíc rezonují. „Stejně jako došlo za poslední dekádu k celé řadě společenských, geopolitických nebo technologických změn, proměnila se i podoba české umělecké scény. Téměř polovinu jmen z letošního žebříčku byste v něm před deseti lety hledali marně. Z prvních deseti příček se obměnilo šest jmen, přičemž tři z nich ještě nebyla ani ve zveřejňované stovce autorů,“ říká Valérie Horváth.

„Přirovnal bych ho k burzovnímu indexu. Když index roste, automaticky to neznamená, že vaše akcie rostou. Je to nějaká abstraktní zpráva o tom, co se na akciovém trhu zrovna děje, a potřebujete jít o úroveň dvě níž, abyste růst správně rozklíčovali, protože krátkodobý výkyv může být způsobený například sloučením firmy,“ říká Jan Skřivánek.

Podle něj je index nejpřínosnější pro začínající sběratele, kteří mají volné peníze a nechtějí udělat chybu. „Ale kdybychom takový index dělali za první republiky, František Kupka bude na konci stovky, jestli by se do ní vůbec dostal, protože nevystavoval, byl zalezlý v Paříži ve svém ateliéru a jen maloval,“ říká Jan Skřivánek.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice do umění.