Česko odvolalo velvyslance v Rusku. „Nového by ani hledat nemělo,“ říká odborník

Vláda odvolala českého velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňku, z funkce odejde ke konci měsíce. Nového velvyslance podle ministra Jana Lipavského (Piráti) resort intenzivně hledá, kdy by se měl postu ujmout, ale neuvedl. Podle některých odborníků by Česko ani velvyslance v Rusku mít nemělo. „Evropský parlament schválil rezoluci, ve které vyzývá členské státy, aby neuznaly Vladimíra Putina jako prezidenta. Pokud se budeme touto rezolucí řídit, neměli bychom k němu vysílat velvyslance,“ domnívá se analytik a bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek.

„Mýtus velikosti nám cpali do hrdel, stříkali do žil.“ Jak se Rusové vyrovnávají s pocitem viny za válku

26. 4. 2024 ▪ 6 min. čtení

Pivoňka se do Česka vrátil už na konci roku 2022, od té doby se spekuluje o tom, jestli Česko na protest proti ruské agresi na Ukrajině má mít post vůbec obsazený.

„My na výměně a na novém velvyslanci intenzivně pracujeme. Současný pan velvyslanec už byl odvolán a věřím tomu, že se nový velvyslanec objeví,“ uvedl ale v neděli Lipavský. Již dříve média spekulovala, že by Pivoňku měl nahradit diplomat a bývalý náměstek na ministerstvu obrany Daniel Koštoval. Vláda už ho měla v minulosti na post velvyslance podle informací HN schvalovat, ale nakonec jeho jméno potvrzeno nebylo. I to vyvolává spekulace, že debaty mezi ministerstvem zahraničí, prezidentem a vládou o tom, že by Česko velvyslance v Rusku vůbec mít nemělo, už pokročily. 

Roli by v tom mohla sehrát i rezoluce Evropského parlamentu z 25. dubna, která neuznává výsledky prezidentských voleb v Rusku. „Vzhledem k tomu, že se konaly na nezákonně okupovaných územích Ukrajiny a ani v rámci Ruska nebyly svobodné ani spravedlivé, nesplňovaly základní mezinárodní volební standardy, a postrádaly tak demokratickou legitimitu,“ stojí v usnesení. Putin má 7. května prezidentský úřad převzít už popáté, zemi vede už 24 let. 

České zastoupení v Moskvě vede dočasně zástupce velvyslance Jan Ondřejka, Lipavský už oznámil, že ani on se inaugurace Vladimíra Putina nezúčastní. „Nemyslím si, že současné vztahy mezi Českem a Ruskem odpovídají tomu, aby náš současný charges d’affairs, což je pan Ondřejka, se takové ceremonie za Česko účastnil,“ uvedl Lipavský. „To je určitě dobré rozhodnutí,“ komentuje postoj resortu Votápek. 

Rozhodnutí vlády by mohlo urychlit i zjištění listu Financial Times (FT), podle nějž Moskva začala chystat bombové nebo žhářské útoky a akce namířené proti infrastruktuře na evropském území. „Vyhodnotili jsme, že riziko státem kontrolovaných sabotážních akcí výrazně vzrostlo,“ uvedl Thomas Haldenwang, šéf německého Spolkového úřadu pro ochranu ústavy, tedy civilní kontrarozvědky. Rusko podle něho nemá zábrany provádět v Evropě útoky, které by potenciálně způsobily velké škody.

Rostoucí obavy, že se Rusko stále více snaží v Evropě páchat škody, přicházejí zároveň s celou sérií obvinění na adresu Moskvy, podle kterých stojí za dezinformačními a hackerskými kampaněmi. V posledních dnech takové obvinění přišlo ze strany Německa a Česka a týkalo se kybernetické aktivity ruských tajných služeb.

Nejmenovaný zástupce evropských zpravodajských služeb podle FT řekl, že cílem Ruska je vyvinout co největší tlak napříč Evropou a že ruský prezident Vladimir Putin se o to pokusí na vícero frontách prostřednictvím sabotážních akcí, dezinformací a hackerských útoků.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová také v České televizi v neděli uvedla, že v připravovaném 14. sankčním balíku Evropské unie vůči Rusku bude i mediální platforma Voice of Europe. Česká vláda tuto společnost koncem března zařadila na národní sankční seznam, podle českých tajných služeb se platforma snažila ovlivnit evropské volby.