Díry v důchodové reformě: není tak úsporná, jak se říká. Obsahuje opatření, která systém mohou prodražovat

Udržet důchodové výdaje na uzdě. S tímto heslem vytvořila vláda na ministerstvu práce a sociálních věcí důchodovou reformu. Její návrh nyní čeká projednání v sněmovně. Byť je cílem srazit náklady na vyplácení penzí, úspornou funkci plní jen dvě opatření z celkových jedenácti, jež reforma obsahuje. Všechny ostatní, které mají přilepšit části budoucích seniorů, jdou naopak proti a zamýšlenou celkovou úsporu snižují o zhruba desetinu. 

Nejvíce je ve spojitosti s penzijní reformou vidět plán na postupné zvyšování důchodového věku spolu s věkem dožití, ale nanejvýš o dva měsíce za rok a jen pro lidi narozené po roce 1965. Zároveň se mění vzorec pro výpočet důchodů nově přiznávaných mezi lety 2026 a 2035. Ten bude postupně méně a méně výhodný, takže nově přiznané průměrné důchody budou nižší, než by byly bez reformy.

To vše experti vítají. Jen díky těmto dvěma opatřením by důchodové výdaje v roce 2050 mohly být v minusu nikoliv ve výši očekávaných pěti procent HDP, ale „jen“ asi 2,6 procenta. Už dnes jsou výdaje na důchody vyšší než příjmy z důchodového pojistného – a to o 73 miliard, tedy přesně o jedno procento HDP. Stát tak důchody financuje z jiných zdrojů.

Důvod, proč náklady v následujících letech porostou, je demografická situace v zemi – tedy rostoucí počet lidí v důchodu a naopak klesající počet těch, kteří mohou pracovat a na důchody vydělávat.

Přesto se vláda rozhodla, že do reformy zařadí i devatero „ztrátových“ opatření. Ta naopak prodraží důchodový systém o 0,2 procenta HDP. I když se to dnes zdá jako maličkost, do budoucna podle expertů představují riziko, že nabobtnají. Politici by na jejich základě totiž mohli některou úlevu rozšířit, aby si tím naklonili voliče – například umožnit více lidem odejít dřív do penze. Což by dál zvedalo náklady na důchodový systém.