Ideální zaměstnavatel? Do hry vstoupila umělá inteligence a generace Z

Počet zaměstnanců, kteří změnili zaměstnání, zůstal v porovnání s loňským rokem stabilní. Větší výkyv se projevil u lidí, kteří se k tomuto kroku teprve chystají. V prvních šesti měsících roku 2024 si novou práci plánuje hledat přesně 25 procent respondentů, což je o dvě procenta více než loni. Největší sklony ke změně mají mladší generace, přitom nejčastěji se k ní odhodlali příslušníci generace Z.

A jaké jsou nejobvyklejší motivy, proč lidé opouštějí své zaměstnavatele? Polovina zaměstnanců podá výpověď kvůli příliš nízké odměně. Nedostatečným finančním ohodnocením jsou v tomto ohledu motivovány více ženy než muži. V porovnání s ostatními stupni vzdělání mu přikládají největší význam zaměstnanci, kteří dosáhli středního vzdělání. Generace Z klade na tento aspekt nejmenší důraz, přičemž ostatní důvody odchodu, jako je jiná neodolatelná pracovní nabídka a nedostatek kariérních příležitostí u stávajícího zaměstnavatele, následují velmi těsně. Příslušníkům generace Z také mnohem více záleží na rovném přístupu zaměstnavatele. Přestože se nejedná o primární motiv, kvůli kterému by ho případně opustili, je pro ně mnohem důležitější než pro ostatní generace.

Jak vypadá ideální zaměstnavatel?

Když se podíváme na faktory ovlivňující výběr nejžádanějšího zaměstnavatele, je zřejmé, že na prvních příčkách pomyslného žebříčku nás žádné velké překvapení nečeká. Podobně jako v posledních třech letech zaměstnance stále nejvíce ovlivňuje nabídka atraktivní mzdy a benefitů následovaná finančním zdravím společnosti, což ukazuje na stabilitu jejich priorit. Mezi dalšími klíčovými charakteristikami, které rozhodují o vysoké atraktivitě zaměstnavatele, najdeme již tradičně i příjemnou pracovní atmosféru a jistotu zaměstnání.

Zajímavé je, že význam lokality zaměstnavatele se ve srovnání s předchozími lety výrazně snížil, i když zaměstnavatelé v tomto aspektu stále získávají poměrně vysoké hodnocení.

„Tento trend by mohl naznačovat, že zaměstnanci nyní považují výhodnou polohu pracoviště za samozřejmost, což vede k poklesu ve vnímání její důležitosti, a zároveň kladou větší důraz na jiné aspekty, které u zaměstnavatelů chybí. Svou roli v tom mohou hrát i větší možnosti home officu, které firmy nabízejí. Až třetina společností svým zaměstnancům umožňuje pracovat dva dny v týdnu z domova, což značně snižuje nutnost dojíždění, a tudíž i potřebu pohodlného umístění pracoviště,“ vysvětluje Martin Jánský, generální ředitel personální agentury Randstad ČR.

Češi si chtějí více užívat života

Do top 5 aspektů, které by ideálnímu zaměstnavateli neměly chybět, se nám poprvé probojovala rovnováha práce a soukromého života. Jedná se o faktor, který se u našich západních sousedů v posledních letech již několikrát umístil na předních příčkách. Jak ukazují letošní výsledky, jeho důležitost významně roste i v očích českých zaměstnanců.

Tento posun zároveň odráží současné složení aktivně pracujících lidí, kdy na trh vstupují příslušníci generace Z, kteří si velmi zakládají na udržení zdravé rovnováhy pracovního a soukromého života, a je to vlastně jeden z jejich požadavků na zaměstnavatele. Touha více upřednostňovat osobní záležitosti oproti kariérním se ale projevuje i napříč generacemi. Pozadu totiž nezůstávají ani mileniálové, pro které má balanc mezi prací a soukromým životem ještě větší význam než pro generaci Z. K tomu můžeme připočítat i stárnoucí část pracující populace, která se blíží k odchodu do důchodu. I její příslušníci chtějí trávit méně času v zaměstnání a tato vyváženost pro ně začíná být důležitá.

Co zaměstnanci potřebují a co dostávají?

Největší rozdíl mezi tím, co by si zaměstnanci opravdu přáli, a tím, co podle svých vlastních slov od zaměstnavatelů dostávají, se projevuje v oblasti benefitů a mezd. Polovina pracovníků se v průzkumu společnosti Randstad svěřila, že zaměstnavatelé v tomto ohledu nesplňují jejich očekávání, přičemž ženy v této otázce zaujímaly kritičtější postoj než muži. Důvodem jejich přísnějšího hodnocení je zejména to, že stále existují značné rozdíly v odměňování mezi oběma pohlavími. Průzkum například ukázal, že finanční podporu na pokrytí zvyšujících se životních nákladů dostávali od zaměstnavatele častěji muži, vůbec žádné podpory se pak nedočkalo 41 procent žen, zatímco v případě mužů to bylo pouze 28 procent.

Prostor pro zlepšení by se podle dotazovaných našel také v oblasti rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, v nabídce příležitostí kariérního postupu a také v nově zkoumané otázce rovného zacházení.

Férový přístup a spravedlnost

Nově se v průzkumu Randstad Employer Brand Research objevila otázka na spravedlivý přístup zaměstnavatele a jeho postoj k prosazování rovnosti na pracovišti. Čeští zaměstnanci tento aspekt ihned zařadili na sedmé místo mezi nejdůležitější faktory, které ovlivňují výběr zaměstnavatele a kladou na něj velký důraz při hodnocení své současné organizace. Zaměstnanci v průzkumu zdůrazňují, že je pro ně důležité, aby byly oceňovány jejich jedinečné dovednosti a aby jejich organizace poskytovala všem stejnou odměnu za stejnou práci.

Nejlepší zaměstnavatelé

Nejlepší zaměstnavatel a proč ze zaměstnání odcházíme

15. 5. 2024 ▪ 1 min. čtení

Zaměstnanci, kteří se identifikují jako příslušníci menšin, navíc vnímají, že kvůli své identitě čelí větším překážkám v kariérním postupu ve srovnání s těmi, kteří se k menšinám nehlásí.

„Tato zjištění zdůrazňují nutnost, aby se zaměstnavatelé těmito problémy zabývali a v případě potřeby přijali proaktivní opatření na podporu inkluzivního a vstřícného pracovního prostředí,“ dodává Martin Jánský.

Umělá inteligence v práci

Samozřejmě v průzkumu společnosti Randstad nesměla chybět otázka na jedno z nejsledovanějších témat současnosti, a to umělou inteligenci (AI).

Umělá inteligence se v pracovním prostředí prosazuje stále více: každý sedmý zaměstnanec již tvrdí, že ji pravidelně používá. To se týká zejména příslušníků generace Z a mileniálů.

Přestože s AI se na pracovišti v tuto chvíli napřímo setkávají pouze tři procenta zaměstnanců, již teď je zřejmé, že její vliv bude v dohledné budoucnosti stále větší a její působení na různé aspekty pracovního života se značně rozšíří. Více než polovina všech dotazovaných očekává, že v příštích pěti letech umělá inteligence ovlivní jejich práci, přičemž tento předpoklad je zvláště výrazný mezi lidmi, kteří již AI ve své funkci využívají.

Nejlepší zaměstnavatelé

Stáhněte si přílohu v PDF

A jaký přístup k těmto očekávaným změnám čeští zaměstnanci zaujímají? Domnívají se, že AI jejich spokojenost v práci ovlivní pozitivně, nebo se jejím příchodem spíše cítí ohroženi? Někteří umělou inteligenci a změny, které přinese, vítají, mnozí zaujímají neutrální postoj a v jiných vyvolává obavy či znepokojení. Obecně ale mezi pracovníky převažuje příklon k pozitivnějšímu pohledu oproti těm, jejichž očekávání jsou spíše negativní.

„Zaměstnavatelé by v každém případě měli těmto postojům věnovat zvýšenou pozornost a při zavádění nových aplikací AI na pracoviště postupovat opatrně, citlivě a s pochopením vůči všem svým lidem, aby předešli negativním reakcím a případným posunům k odmítavým názorům. Důležité je, aby se zaměstnanci o AI hovořili, vysvětlili jim její pozitivní dopady a podpůrnou roli na pracovišti a současně neopomněli vyzdvihnout nenahraditelnost lidského přístupu a kreativity. Zároveň by měli pracovníky motivovat k rozvíjení jejich digitálních znalostí a technických dovedností a sami jim možnosti vzdělávání v oblasti umělé inteligence nabídnout,“ vysvětluje Martin Jánský.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Nejlepší zaměstnavatelé.