Konec rozmazlených ajťáků v Česku? Firmy už nemusí akceptovat všechno, nejlepší si ale hýčkají

Poslední roky platilo, že sehnat špičkového IT specialistu je pomalu těžší než vykopat hrnec zlata. A že aby vůbec uvažoval o nástupu, mohl si nadiktovat nejen platové podmínky dle svých často neskromných představ, ale i řadu velmi nadstandardních benefitů. Esa z rukou ajťáků ale v některých ohledech sebral uplynulý rok.

V době covidu technologickým start-upům pšenka kvetla. Omezený pohyb lidí a nedostupnost některých služeb či zboží, potřeba řešit mnohem více záležitostí online stimulovaly jejich růst. Technologické firmy na něj spoléhaly. Jenže situace na trhu se změnila v době energetické krize, kdy inflace vystřelila na dvojciferné hodnoty. To výrazně zvedlo i úrokové sazby, peníze se zdražily a investoři do start-upů a technologií zvolili zdrženlivou taktiku.

Propouštění změnilo hru

Firmy musely vlivem těchto okolností přehodnotit svoje strategie a najet na úsporná řešení, zaměřit se více na vlastní růst, uzdravit firemní ekonomiku a také propouštět. Příkladem mohou být i silní hráči typu Woltair, ProductBoard či Kiwi, dopad to mělo ale zejména na ty menší.

„Poslední dobou mnoho technologických firem v Česku i zahraničí propouštělo. Často se jednalo o scale-upy (společnosti, které již mají ziskový a škálovatelný obchodní model a během tříletého období rostou o více než 20 procent v obratu nebo počtu zaměstnanců – pozn. red.) nebo větší firmy, které v období levných peněz v letech 2020 až 2022 nabíraly mnoho lidí za vysoké odměny. Když se trh nyní vrátil k normálu, možnosti získat další investice nebo půjčky jsou omezené. Firmy jsou tak tlačené k tomu být profitabilní a tvrdě snižovat náklady,“ potvrzuje Jan Čurn, spoluzakladatel a ředitel technologického start-upu Apify, jenž se zabývá extrakcí dat z webových stránek, automatizací internetových procesů a zpracováním dat pomocí umělé inteligence (AI).

Týden s technologiemi: Pozměněná realita trochu jinak a krátké setkání se Sundarem Pichaiem

17. 5. 2024 ▪ 5 min. čtení

Volných kandidátů je více

V důsledku drahých peněz tak leckdy skončili i ti, kteří si svojí pozicí v IT segmentu byli doposud poměrně jistí. Těm, kteří o práci nepřišli, zase vzrostla konkurence.

Současného trendu si všímají i další technologické firmy, které působí na českém trhu. Podle Pavla Hofrichtera, výkonného ředitele společnosti ČMIS, která patří mezi největší hráče v segmentu hostingu, cloudových a serverových řešení, je nabídka lidí v oboru IT skutečně větší, než tomu bylo v uplynulých letech.

„Nicméně to ještě neznamená, že bychom si jako zaměstnavatelé mohli podmínky diktovat. Jednoznačným rozdílem oproti dřívějšku je, že nemusíme ,všechno akceptovat‘, což dříve bývalo běžnější, protože hlad po lidech z IT byl obrovský. Tato situace se ale týká převážně mediorních pozic, u těch nejvíce seniorních IT míst stále platí, že musíme jít uchazečům více naproti,“ vysvětluje Pavel Hofrichter.

Podle personální agentury Grafton jsou lákadlem pro ty nejlepší zejména benefity v podobě 13. a 14. platu, příspěvek na dovolenou, dorovnání platu v případě pracovní neschopnosti, neomezené placené volno a individuální rozpočet pro pracovní růst.

Přesto i tyto nároky v některých ohledech polevují. Dle slov Tomáše Párala, ředitele a spoluzakladatele společnosti MoroSystems, brněnské technologicko-konzultační společnosti, která pomáhá předním českým i světovým firmám digitalizovat procesy a zavádět technologické inovace, se požadavky na benefity ze strany jejich zaměstnanců zjemnily.

„Vnímáme, že dříve měli ajťáci stále vyšší požadavky na kanceláře – jídlo zadarmo, pípy, relax zóny, nadstandardní vybavení. To se po covidu změnilo. Ti, co chtějí chodit do kanceláří, jsou tu kvůli lidem, neadekvátní požadavky zmizely,“ konstatuje.

Změnu v segmentu IT reflektuje také Ondřej Slabý, personální ředitel technologické společnosti STRV, která se zabývá vývojem mobilních aplikací pro iOS a Android a webovými a backendovými řešeními pro americké start-upy.

„V současné době cítíme, že trh není ,našponován‘ tak, jak tomu bylo třeba v předchozích letech. Tento trend je jednoznačně vidět na odezvě kandidátů, kterých je více, ale i počtu odchodů zaměstnanců z těchto pozic, jichž je méně,“ říká.

Neskromní začátečníci a uvědomělí senioři

Zatímco před dvěma lety si nebojácný ajťák mohl klidně říct i o plat pomalu vyšší, než má topmanažer, aktuálně už takovou odvahou většinou neoplývá. Drzejší jsou paradoxně v současnosti spíše ti méně zkušení.

„Zmizely požadavky na nadstandardní mzdy přes 150 tisíc korun. Jsme schopni ocenit mzdou kolem 100 tisíc korun výjimečné odborníky s přesahem do vedení lidí, kteří chtějí být v kanceláři a mít kolem sebe dobrý kolektiv,“ vysvětluje strategii ohodnocení ve firmě MoroSystems Tomáš Páral a dodává, že naopak rostou mzdové požadavky juniorů a mediorů, které bývají neadekvátní jejich praxi.

„Není výjimkou potkat juniora po škole bez komerční praxe s požadavkem přes 50 tisíc korun. Vyvolává to v nás otázku, zda se nestane, že dražší juniory nahradí AI. Očekával bych tlak nováčků na praxi za jakýchkoli podmínek. Zatím se s tím ale nesetkáváme,“ konstatuje.

Práce v IT

Stáhněte si přílohu v PDF

Jiná situace ale panuje u seniorních pozic, které budou podniky či start-upy obsazovat lidským faktorem stále.

„Firmy si váží skutečných odborníků a jsou – i nadále budou – ochotny je zaplatit. Na druhou stranu vidíme daleko častěji vysokou míru empatie a loajality vůči současnému zaměstnavateli, i když dochází ke krátkodobému propadu obchodních výsledků. Tím, že trh v různých oborech ochladl, je možné vidět i daleko větší rozvážnost při rozhodování o změně zaměstnání. Musíte mít tedy dobře nastrukturovanou nabídku, která nestojí jen na penězích, ale i na zajímavé práci, růstu a třeba také unikátní kultuře,“ říká Ondřej Slabý.

Podobný názor má i Jan Čurn. „S každou vlnou propouštění i nadále klesající ekonomikou vnímáme na pracovním trhu větší množství kandidátů, včetně těch, co jsou na trhu dlouho nebo jsou ochotni jít s platem níže. Pravda ale je, že ti nejlepší IT odborníci mají stále mnoho pracovních možností za dobré ohodnocení. Navíc na některé specifické role je v Česku lidí velmi málo, například na developer advocacy nebo DevOps. V Apify stále nabíráme, ale jsme nyní při výběru více selektivní. Procento kandidátů, kteří dostanou nabídku, setrvale klesá. Cítíme, že laťka kvality se určitě zvedla.“

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Práce v IT.