Když dlouholetý starosta Kamýku nad Vltavou Petr Halada, původním povoláním učitel, prochází obcí, občané jej přátelsky zdraví. Většinou zaznívá „ahoj“ a tykání. Není divu, skoro všechny učil, vítal je jako občánky nebo je oddával. V místní základní škole Halada učí od roku 1989. O devět let později se stal starostou, kterým je dodnes. Na škole už teď učí jen dvě hodiny týdně – deváťáky fyziku.
„V lidech vidím hodně dobra a nevyhledávám spory. Je pro mě důležité, aby se na mě usmívali,“ říká. Hodně jej ovlivnil Pionýr, ve kterém je takřka celý svůj život. Šest let tuto organizaci věnující se dětem a mládeži v Česku vedl. Doteď jezdí s kamýckými dětmi na letní tábory, kde pro ně vaří. „Někdy to bývá docela náročné. Naposledy jsme usmažili 400 langošů,“ směje se Halada. Také díky Pionýru má blízko k přírodě, což je vidět i na obci. Kamýk nad Vltavou se pod jeho vedením stal zelenou obcí roku 2024 v kategorii obcí do 1000 obyvatel.
Zelená obec roku
Soutěž organizují ČSOB a Hospodářské noviny od roku 2023. Letos pod záštitou ministerstva životního prostředí, Svazu měst a obcí a České rady pro šetrné budovy.
V prvním ročníku soutěže byla na prvním místě v kategorii do 1000 obyvatel obec Hostětín, v kategorii nad 1000 obyvatel město Slavičín a vítězem speciální kategorie Sociální počin roku se stala obec Záměl.
Soutěž je otevřena všem obcím, které se angažují v environmentální oblasti, udržitelném fungování a odpovědném postoji k životnímu prostředí. Jejím smyslem je sdílet dobré příklady s ostatními a podpořit jejich rozvoj.
Největším projektem, který nyní obec čeká, je vybudování protipovodňového parku u Vltavy. Výstavba ve spolupráci s Ředitelstvím vodních cest by měla začít letos na podzim. Bývalý vojenský autopark, který je nyní v likvidaci, přetvoří na rekreační místo pro občany, včetně možnosti rozlivu říční vody v případě povodně. Na to naváže přístaviště pro dvacet rekreačních lodí.
Kromě protipovodňového opatření přinese park občanům i možnost koupání. V samotné Vodní nádrži Kamýk to totiž moc nejde. Přitéká do ní voda ze spodní části Vodní nádrže Orlík a její teplota nikdy nepřekračuje 18 °C.
Název obce Kamýk je odvozen od velkých balvanů v řece, které komplikovaly plavbu vorů. Staří Čechové jim říkali kamýky. „Nad Kamýkem leží krásný hrad, který si postavili Přemyslovci a do kterého jezdili čeští králové jako Václav II. a Přemysl Otakar II. Teprve když se Karel IV. rozhodl postavit Karlštejn, Vrškamýk přestal fungovat jako královské sídlo a později osiřel,“ vypráví Halada se skvělým přednesem učitele.
Slovo „zelená“ vnímají lidé negativně. Chceme to změnit, ukázat, že jde o prospěšné projekty, říká Vladyková
Na střeše obecního úřadu je fotovoltaická elektrárna, stejně tak i na základní a mateřské škole a na čistírně odpadních vod. Dohromady mají instalovaný výkon 84 kWp. Do budoucna chce obec přidávat další fotovoltaické elektrárny, v podstatě všude, kde to půjde. A jakmile to bude možné, chce se zapojit i do komunitní energetiky. „Elektřinu bychom si posílali mezi obecními objekty, jak by to bylo potřeba, využít bychom ji mohli také na veřejné osvětlení a případně i prodávat lidem. Celkem bychom se mohli dostat na instalovaný výkon 1,8 megawattu,“ říká starosta obce, která má i jeden vlastní elektromobil.
Už asi deset let funguje ve vesnici projekt I humna jsou naše. V rámci něj si občané sami sází stromy, keře a květiny na veřejná prostranství, zpravidla před vlastní domy, a mají nad nimi patronát. Upravují záhony a přidávají různé konstrukční prvky. „Každý rok se jeden až tři takové projekty objeví. My lidem dáme peníze na materiál, práci už si ale musí udělat sami,“ popisuje Halada. Takto vznikl například i komunitní kurník, který ale teprve čeká na slepice a využití.
Jako zdroj vytápění si v Kamýku oblíbili tepelná čerpadla a dřevní štěpku. Obec není plynofikovaná, dříve se topilo hlavně uhlím, takže tu v zimě bylo takřka nedýchatelno. Dřevní štěpku si vesnice vyrábí buď sama, ve svých dvou štěpkovačích, nebo si ji kupuje od místní firmy na dřevěné lišty, která ji má jako odpadní produkt.
Dřevní štěpkou vytápí například i základní školu. „Dříve jsme v ní topili koksem, což bylo šíleně drahé, pak jsme přešli na černé uhlí, což zase hrozně moc kouřilo a byl zahulený celý Kamýk,“ popisuje Halada. Se štěpkou i významně ušetřili. Zatímco za uhlí zhruba před deseti lety platili kolem 800 tisíc korun ročně, loni za štěpku zaplatili 150 tisíc korun. „Je to úžasná úspora,“ pochvaluje si starosta obce s padesátimilionovým ročním rozpočtem.
Štěpkou proto plánuje vytápět i mateřskou školu, kde teď ještě topí hnědým uhlím. Kotle jsou zplynovací, proto téměř nekouří, předělat je na štěpku ale nebude problém.
V Kamýku hodně myslí na komunitní život. Funguje tu komunitní dílna, kde si mohou lidé cokoliv vytvořit nebo si půjčit nějaké zařízení, jako třeba výkonný vysavač, čistič na koberce nebo vapku. Kromě toho zde funguje také „reuse“ centrum, kam občané odkládají věci, které se jiným ještě mohou hodit, a komunitní klubovny, kde lze uspořádat třeba oslavu narozenin. A obec myslí i na své sociálně slabší spoluobčany. Zřídila pro ně potravinovou banku a pět sociálních bytů.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
