Obchod s chudobou připravuje stát o miliardy. Řešením může být vyvlastnění bytů, řekl prezident

S razantním návrhem, jak vyřešit palčivý problém vyloučených lokalit, přišel ve čtvrtek na návštěvě Ústeckého kraje prezident Petr Pavel. Krajním řešením by podle něj mohlo být vyvlastňování domů a bytů v nich. Prezident kritizoval sílící koncentraci takzvaného obchodu s chudobou do tří krajů a desítek nejzasaženějších sídel. Vlastníci bytů a domů v nich vydělávají na nemajetných lidech a na státu, když vybírají vysoké nájemné tvořené převážně sociálními dávkami, takzvaným doplatkem na bydlení. Domy přitom často dál chátrají.

„Co mě zaráží nejvíc, je, že všichni dlouho hovoříme o problému obchodu s chudobou, který se tady koncentruje a kterému bohužel stát svými opatřeními napomáhá,“ uvedl Pavel. Podle něj jsou cenové mapy stanovené bez ohledu na úrovně obvyklé v místě a čase, a vytváří tak prostor pro skupování bytů. Jejich majitelé pak inkasují peníze ze sociálních dávek, které se pak k lidem nedostanou. „Jsou to miliardy, které protékají do černých děr, neřeší problém sociálně vyloučených lokalit a stát přichází o spoustu peněz,“ řekl prezident.

Pomoci může podle Pavla připravovaný zákon o sociálním bydlení. Oprávněná je podle něj debata, jak donutit vlastníky bytů, aby plnili své povinnosti. Narážel tím na potřebu nepředražených nájmů a zároveň péče o domy či byty. „Možná přijde na pořad jednání tak citlivá věc, jako je možné vyvlastnění těchto bytů. Mohl by to být velký zásah do vlastnických práv,“ uvedl.

Například expert na dluhy a sociální problematiku neziskové organizace Člověk v tísni Daniel Hůle je však k využití vyvlastňování skeptický. „Mám pochyby, myslím, že úvahy vlády tímto směrem nejdou, to by ODS nepřipustila. Prezident ale zřejmě myslel i na připravované změny, které se bytové a sociální politiky týkají,“ uvedl Hůle.

Podle něj je nejlepším receptem na problematiku vyloučených lokalit obecní výstavba, o které se nyní hovoří. „Ve srovnání s Německem nebo Rakouskem máme tento podíl bytového fondu nesrovnatelně menší. Vláda už se chystá nalít peníze obcím, což by umožnilo snížení vyplácení dávek na hmotnou nouzi, protože by chudé lidi mohly za mnohem menší peníze ubytovat obce,“ míní expert.

Část nových domů by podle něj bylo dobré předem vyčlenit sociálně slabým lidem. „Ideálně aby to byl menší dům v normální čtvrti, aby nevznikaly jejich příliš vysoké koncentrace. Tím by se začaly vyprazdňovat vyloučené lokality a klesly by tam ceny nájemného.“

Fotogalerie uvnitř

Čtvrť, ke které vás doveze strážník. Kšeft s chudobou stvořil ghetto s byty, kde spí děti na zemi

16. 10. 2023 ▪ 8 min. čtení

Vláda navíc nedávno schválila další pilíř nových opatření pomoci lidem ve vyloučených lokalitách a tím je zákon o podpoře bydlení. „Snaží se motivovat soukromé vlastníky nabízet ubytování znevýhodněným skupinám. Poskytuje jim garance pro případ, že se naplní předsudek a nájemce přestane platit či byt zdevastuje, případně obojí. Na úrovni obcí s rozšířenou působností navíc vzniknou poradenská centra podpory bydlení, která budou řešit kolize,“ popsal Hůle.

Organizace Člověk v tísni navíc s vládou diskutuje i přípravu normy, která by přinesla kratší termín exekučního vyklizení bytu, když nájemníci prokazatelně neplatí. „Z dnešních více než dvou roků by se měla zkrátit na týdny či dva měsíce. I to by mohlo uvolnit řadu bytů, protože mnozí majitelé je právě kvůli těmto obavám drží prázdné,“ dodal Hůle.

Nejvíce vyloučených lokalit v Česku je v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde v nich žije podle analýzy státní Agentury pro sociální začleňování za rok 2022 celkem zhruba 50 tisíc lidí. Bydlí v nekvalitních bytech, jsou postiženi dluhy, exekucemi i výrazně menší šancí získat dobrou práci či vzdělání.