Počet kojených dětí neustále klesá a podle ministerstva zdravotnictví je to proto, že matky i zdravotníci jsou pod tlakem soukromých firem. Ty se snaží, aby se prodávalo co nejvíce umělého mléka nebo kojeneckých lahviček, a stát nemá páky, jak jim tyto snahy překazit. Zdravotnický resort proto aktuálně představil strategii, jak to změnit. A ve hře jsou i sankce pro porodnice, které kojení nebudou dostatečně prosazovat.
Kromě dlouhodobě klesajícího počtu výhradně kojených dětí při odchodu z porodnic jsou navíc i obrovské rozdíly mezi jednotlivými nemocnicemi. Zatímco v některých zařízeních „rozkojí“ skoro každou ženu, v dalších dokáže své dítě nakrmit jen 37 procent odcházejících matek. I když v Česku existuje program Baby Friendly Hospital, který má za cíl pomoci ženám s kojením i jeho udržením, jen část nemocnic ho dodržuje. Proto nyní ministerstvo program aktualizuje a chce, aby byl pro všechny porodnice povinný. Zdravotníci totiž podle resortu nedělají pro „rozkojení“ žen dost.
„Z nejnovějších studií plyne, že problematický marketing komerční umělé výživy, dudlíků a lahví je stále rozšířený, vysoce sofistikovaný, nezřídka podprahový a nemusí být na první pohled jasně rozpoznatelný. Cílí jak na ženy, tak i na osoby kolem nich, zejména zdravotníky a zdravotnice, od kterých ženy očekávají nestranné informace,“ stojí ve strategii, kterou mají HN k dispozici.
Kvůli nižšímu počtu kojených dětí podle ní výrazně rostou výdaje státu prostřednictvím zdravotních nákladů. „U žen s dlouhodobým kojením například klesá pravděpodobnost výskytu rakoviny prsu i rakoviny vaječníků nebo cukrovky 2. typu, u dětí kojení zase významně snižuje výskyt zánětů dolních dýchacích cest nebo infekce zažívacího traktu,“ jmenuje dokument.
Nový kodex, navržený ministerskou komisí pro výživu kojenců společně s náměstkem ministra Josefem Pavlovicem, tak například nařizuje, že každá nemocnice musí zajistit po porodu kontakt kůže na kůži minimálně na hodinu, a to bez ohledu na způsob porodu, tedy například i po císařském řezu v lokální anestezii. Personál také musí umožnit matce, aby s dítětem mohla být po čtyřiadvacet hodin na pokoji, pokud to bude možné. Dalším bodem je zákaz podávat kojeným novorozencům jakoukoliv stravu či tekutiny kromě mateřského mléka, pokud to nedoporučí lékař.
Zdravotníci by také měli vzdělávat ženy, jak poznat, kdy chce dítě jíst, nebo proč omezit používání krmicích lahví, saviček nebo dudlíků. „Dudlíky mohou vést k nahrazení sání při kojení a snížení počtu fyziologických stimulací prsu matky dítětem, a tedy snížené tvorbě mateřského mléka,“ konstatuje strategie.
Dodržování programu by měl mít na starosti Státní zdravotní ústav a ten by měl také vyhodnocovat to, jak je dodržován. Nemocnice by měly získat i finance na to, aby mohly kojení lépe prosazovat. Polovina z nich totiž podle ministerstva odhaduje, že bude muset navýšit úvazky a nakoupit kojicí křesla, polštáře i více odsávaček.
„Odhadované náklady se pohybují v řádu desítek až stovek tisíc korun na jednu nemocnici. Strategie proto počítá s vícezdrojovým financováním, včetně využívání fondů EU, aby finanční dopady na nemocnice byly co nejmenší,“ slibuje ministerstvo. Strategie nyní prošla připomínkami, které resort vypořádává.
Například odborné společnosti, které HN oslovily, s ní mají problém. „Ze strategie je znatelný názor, že zdravotníci aktivně přesvědčují matky o nevhodnosti kojení a namísto toho propagují náhradní kojeneckou mléčnou výživu či záměrně doporučují dokrm novorozenců v situaci, kdy není indikován. Tento postoj je třeba rázně odmítnout,“ míní předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Alena Šebková.
Nejvíce jí ale vadí zavádění sankcí za nedodržování povinností. „Podpora kojení je společným zájmem odborníků i komise, bohužel se rozcházíme v přístupu v implementaci. Kodex je doporučujícím dokumentem WHO, nikde není uzákoněn, tudíž zákonné nařizování v této oblasti je zcela irelevantní,“ dodává Šebková.
A podobně se vyjadřuje i primářka novorozeneckého oddělení nemocnice Hořovice Milena Dokoupilová, která je zároveň předsedkyní sekce pro podporu kojení České neonatologické společnosti ČLS JEP: „Na prvním místě by mělo být zvýšení procenta kojených dětí, ale bez výhrůžek a sankcí.“
Jaké sankce přesně nemocnice čekají, ale strategie neuvádí a jasno v tom zatím nemá ani ministerstvo. „Materiál je stále předmětem připomínkového řízení a zmíněné sankce zatím definovány nejsou,“ uvedl na dotaz HN mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Odborníci kritizují i data a hypotézy, které ve studii jsou. „Strategie vůbec neobsahuje problematiku mléčných bank a sběren, kterou vnímáme jako stěžejní pro možnost navýšení procenta výlučně kojených dětí. Současně i vytvoření sítě kvalitních laktačních poradkyň považujeme za velmi důležitou a navrhovaná strategie ji také pomíjí. Ve stávající podobě si přijetí tohoto dokumentu nedokážeme představit,“ dodala Dokoupilová.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
