Než se Tereze Jeřábkové narodilo první dítě, vůbec netušila, jaké problémy s kojením mohou přijít. Mléka měla málo a každá snaha nakrmit syna byla doslova boj. Vyhledala proto laktační poradkyni, aby jí pomohla. Výsledkem bylo doporučení brát šedesát tablet bylinných doplňků denně a následné žaludeční bolesti. Podobné zkušenosti zažívají i další matky a odborníci varují, že i bylinné preparáty mohou člověku ublížit, když se nedodržuje doporučené dávkování.

Hlavně být z porodnice doma. Přání drtivé většiny žen často narazí při prvních samostatných pokusech o nakrmení svého novorozeněte. A matky, které prožívají hormonálně nestabilní šestinedělí, ihned začnou vyhledávat pomoc. Jenže „trh“ s laktačními poradkyněmi v Česku v posledních letech nabobtnal a před některými radami experti doslova varují.

Jedná se zejména o užívání nadměrných množství bylin, které je často v rozporu s tím, co doporučuje příbalový leták nebo odborníci. Běžné je, že matky berou desítky tablet denně. „Bylo mi doporučeno brát kvůli zachránění kojení 24 bylinných kapslí denně, třikrát denně osm tablet. Brala jsem je pět měsíců a necítila jsem se vůbec dobře,“ vypráví například jedna z maminek, která si nepřeje zveřejnit své jméno, ale HN ho znají. Tablety si kupovala na internetu a za pět měsíců za ně zaplatila skoro 11 tisíc korun.

Vyšší dávky mohou dráždit ledviny

Tereza Jeřábková z úvodu měla denně brát více než dvojnásobek tabletek. „Na doporučení jsem denně jedla 65 tablet bylin: 25 tablet benediktu denně, 25 pískavice a 15 moringy. Po požití jsem měla šílené bolesti žaludku, tak jsem přešla na veganské tobolky, ale bylo to stejné,“ líčí.

„Ze strachu, že přijdu o mléko, jsem to vydržela až do jednoho dne, kdy mi došla trpělivost a ze dne na den jsem s bylinami skončila,“ dodává s tím, že mléka měla stále stejně a syna nakonec kojila až do osmnáctého měsíce.

Podobné zkušenosti sdílí i Andrea Šustrová, které laktační poradkyně doporučila 18 tobolek denně. Tvrdí, že jí rady nepomohly a zabralo až zjištění, že má dcera alergii na kravskou bílkovinu, a ona se tak musí vyhýbat mléku.

Všechny rady přitom výrazně překračují doporučenou denní dávku. Ta obvykle je – byť záleží na druhu balení – maximálně šest tablet denně. „Kombinace těchto bylin skutečně může podpořit tvorbu mateřského mléka. Důležité je však jejich správné dávkování,“ říká Milena Dokoupilová, primářka novorozeneckého oddělení hořovické nemocnice a předsedkyně Sekce pro podporu kojení v Česku.

„U benediktu je to maximálně šest kapslí denně po 500 miligramech denně, vyšší dávky mohou podráždit ledviny a vést k nevolnostem a zvracení,“ popisuje lékařka. U pískavice je doporučení stejné, při vyšších dávkách může dojít k bolestem žaludku a průjmu.

K podobným závěrům došla i internistka z Mělnické zdravotní Eva Novák Doubravová, která se tématu dlouhodobě věnuje. Podle ní není klinický efekt bylinných přípravků na podporu kojení spolehlivě prokázán.

„Zato je v literatuře popsána řada nežádoucích účinků a kontraindikací užívání těchto bylin. K těm nejzávažnějším patří alergické reakce, a to i zkřížené s potravinovými alergiemi, snížení hladiny krevního cukru a ovlivnění krevní srážlivosti,“ stojí v článku, který napsala do časopisu Farmacie pro praxi.

„Mnohem častější jsou však méně závažné vedlejší účinky jako průjmy a trávicí obtíže, nadměrné pocení a zvláštní zápach potu. Matky byliny také často užívají spolu s některými léky, které v této kombinaci nejsou vhodné – jako ibuprofen, levothyroxin, enoxaparin nebo inzulin,“ dodává Novák Doubravová.

Ta provedla orientační dotazníkové šetření, jehož se účastnilo přes jedenáct set žen a ze kterého vyplývá, že třetina z nich se setkala s doporučením překračovat dávkování uvedené výrobcem na obalu bylinných kapslí. „Čtvrtina respondentek pak takto vysoké dávkování skutečně užívala,“ uvádí internistka.

Laktační poradkyně, které takto vysoké dávkování doporučují, se brání s tím, že bylinky jsou bezpečné i ve vyšším množství, jen už pak nemají pro matku benefit navíc. Žádné komplikace u svých klientek prý nikdy nezaznamenaly. „Během užívání je důležité, aby ženy užívaly bylinky po jídle, a ne nalačno a zapily je dostatečným množstvím vody,“ říká ke zmiňovaným žaludečním problémům poradkyně Irena Blechová. Od klientky údajně nedostala informaci, že jí bylinky nevyhovují. Pokud by ji dostala, snažila by se prý situaci řešit.

Desítky matek, se kterými jsou HN v kontaktu, často zmiňovaly u překročeného dávkování organizaci na podporu kojení Mamila. Ta ale odmítá, že by její poradkyně takové rady dávaly. „Pískavici a benedikt ženy v miligramech užívají v dávkách, které jsou normální na to, aby měly potřebný pozitivní účinek na zlepšení situace s kojením. Pokud by ženy měly stížnost, budeme se jí věnovat, zpětná vazba nás zajímá,“ říká Lucie Kantorová ze sdružení Mamila.

Z porodnice bez rad

Další laktační poradkyně ale míní, že ten, kdo nemá zdravotnické vzdělání, by neměl ženám vůbec bylinky doporučovat. „Jako laktační poradkyně bez zdravotnického vzdělání zásadně nedoporučuji žádné léky ani byliny. Soustředím se zejména na předávání informací o technice kojení a důležitou podporu,“ uvádí Vlasta Jirásková. 

Doplňky stravy na podporu kojení nedoporučuje ani Laktační liga a distancují se od nich i další organizace na podporu kojení. Podle Jiráskové je ale problematické, že matky z porodnice často odcházejí bez dostatečných informací, a proto jsou nuceny pak laktační poradkyně vyhledávat.

Česká neonatologická společnost si je těchto problémů vědoma, a proto už vydala doporučený postup podpory kojení na novorozeneckých odděleních. Rozvoj laktace by měli nově koordinovat lékaři, pro něž už chystá společnost vzdělávací akce.

„V posledních letech výrazně stoupl počet laktačních poradkyň bez zdravotnického vzdělání. Tato skutečnost s sebou nese riziko možného neadekvátního zhodnocení zdravotního stavu novorozence či kojence při jeho neschopnosti dostatečného sání,“ upozorňuje primářka Milena Dokoupilová z hořovické nemocnice.

Částečně souhlasí i ministerstvo zdravotnictví, které potvrzuje nedostatky jak u poradkyň, tak i u zdravotníků. Chce proto zvýšit požadavky na kurzy, které by měly laktační poradkyně absolvovat. „Cílem je zajistit kvalitu poradenství a eliminovat dezinformace ohledně výživy kojenců a malých dětí,“ říká náměstek ministra Josef Pavlovic, který také inicioval založení ministerské komise pro výživu kojenců a malých dětí.

Úřad zároveň upraví státní program Baby Friendly Hospital, který právě určuje podobu poporodní péče a rozvoj kojení. V porodnicích chce také pravidelně prověřovat kompetence zdravotníků, kteří poskytují laktační poradenství.

„Uvedení připravovaných změn do praxe samozřejmě nějakou dobu potrvá. Je tudíž důležité, aby kojící ženy již nyní aktivně řešily jakákoliv individuální pochybení. Například tím, že se ozvou pojišťovně, která péči proplácí, nebo profesní organizaci, jejíž je laktační poradkyně členkou,“ dodává Pavlovic.

Od roku 2000 v Česku klesají počty výhradně kojených dětí. Zatímco před 24 lety mateřským mlékem krmilo své novorozeně přes 90 procent matek, před pěti lety to bylo jen necelých 80 procent. Podle neonatologické společnosti je důvodem poklesu kojených dětí vyšší věk rodiček, vyšší procento císařských řezů i brzké propouštění maminek z porodnice.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist