Když má Eliška Novotná popsat, co dělá ve vztahu ke své tříleté dceři jinak než předchozí generace rodičů, na prvním místě zmíní komunikaci. „Snažím se jí všechno vysvětlovat,“ popisuje čtyřiatřicetiletá matka z jihočeského Vimperka. Dceru také do ničeho nenutí, dosud ji kojí a kromě češtiny s ní mluví ještě anglicky. Tráví s ní téměř veškerý čas a nemá v plánu ji poslat do školky. „Ano, je to náročnější. Ale já ji nechci zbytečně vystavovat situacím, které ji můžou zlomit,“ vysvětluje Novotná svou obavu, že školkový režim by mohl potlačit dceřinu osobnost.

Přístup, kdy matka či otec věnují potřebám a rozvoji dítěte maximum času, energie i financí, vědci nazývají intenzivním rodičovstvím. Poprvé byl tento trend popsán v 90. letech u amerických žen v domácnosti. A čím dál více se prosazuje také v Česku, kde jde dobře dohromady s převládající představou, že se matka má alespoň na tři roky vzdát kariéry a zůstat s dítětem doma. Intenzivní rodičovství může mít řadu benefitů pro děti i pro vztahy v rodině. Důležité je ale podle odborníků nepřekročit míru, za níž už takový přístup škodí rodiči a v konečném důsledku i dítěti. Jak to udělat?

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Co zjistily vědkyně, které zkoumaly intenzivní matky?
  • Kdy už tento přístup škodí ženě i dítěti?
  • Jak může vypadat vyhoření na rodičovské?
  • Jak se nenechat rozhodit tlaky z okolí?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.