Souostroví s minimální nadmořskou výškou, jako jsou například Maledivy v Indickém oceánu, mají být podle dosavadních varovných zpráv expertů odsouzená k zániku. Stoupající hladina je měla podobně jako třeba Marshallovy ostrovy nebo souostroví Tuvalu časem pohltit. Vědci zkoumající vliv klimatické změny na ohrožená území teď ale přišli s překvapivým a nadějným objevem. Nová zjištění totiž podle New York Times (NYT) ukazují, že ostrovy jsou schopny se úspěšně bránit.

Přesný obrázek, jak se souostroví v průběhu času vyvíjela, přineslo vědcům porovnání leteckých snímků z poloviny 20. století s nedávnými satelitními snímky. „To, co vědci našli, je zarážející. I když hladina moří stoupla, mnoho ostrovů se nezmenšilo. Většina z nich byla ve skutečnosti stabilní. Některé dokonce vyrostly,“ píší NYT.

Další studie, která shromáždila data vědců ze 709 ostrovů v Tichém a Indickém oceánu, ukázala, že téměř 89 procent se buď zvětšilo, nebo se v posledních desetiletích příliš nezměnilo. Pouze 11 procent má dnes menší plochu.

Přímo na Maledivách sbírali výzkumníci loni na jaře data o dvou klíčových faktorech, které ostrovům v jejich bitvě proti klimatické změně pomáhají. Těmi jsou oceánské proudy a písek. „Proudy a vlny mohou samozřejmě erodovat písečné pobřeží. Dokážou ale vynést na břeh i nový písek z okolních korálových útesů, kde se zbytky korálů, řas, korýšů a dalších organismů neustále rozpadají a tvoří nový sediment. Dalším zdrojem usazenin jsou pak i barevné papouščí ryby, které žvýkají korály a chrlí bílý písek ze svého trávicího traktu,“ popisuje deník obranný mechanismus moře a ostrovů.

Vědci zatím tyto procesy detailně prozkoumali na jediném konkrétním ostrově – Dhigulaabadhoo, který je jakousi neobydlenou vlnou země několik mil severně od rovníku. Ačkoli výzkum přichází s optimistickým zjištěním, podle vědců to neznamená, že se lidé žijící na atolech, tedy korálových ostrovech, nemají čeho obávat. „Globální oteplování vystavuje korálové útesy silné zátěži. Pokud by ledové příkrovy tály rychleji, než se očekávalo, pak by se vzestup hladiny moří mohl prudce zrychlit,“ upozorňují podle NYT vědci.

Přesto odhalení, že se atolové ostrovy mohou přirozeně přizpůsobit stoupajícímu oceánu, dává i jejich obyvatelům šanci se s měnícím se prostředím vyrovnat. Mají tak i jiné možnosti než úplně opustit svou domovinu. „Jsem si jistý, že na Maledivách budou ostrovy i za 50 nebo 100 let,“ řekl jeden z výzkumníků týmu na Dhigulaabadhoo Paul Kench. „Nebudou vypadat jako tyto ostrovy, budou jiné. Ale bude tady půda,“ dodal expert.

Podle Aliho Shareefa, zvláštního maledivského vládního vyslance pro změnu klimatu, potřebuje ostrovní stát získávat další vědecké odborníky: „Bez nich je těžké budovat infrastrukturu a zároveň minimalizovat škody na útesech nebo navrhovat města odolná proti záplavám.“

Problémem jsou i peníze. „Pokud budeme mít přístup k technologiím a financím, myslím, že můžeme Maledivy zachránit,“ míní i bývalá ministryně životního prostředí Malediv Shauna Aminath. „Potíž je, že ten přístup nemáme. Pokud ale najdeme způsob, jak žít a vzkvétat na atolech, bude to dobré znamení pro celou naši oteplující se planetu,“ dodala.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist