Babiš je proruský, odteď už to můžeme říkat definitivně. Spojil se s tím nejhorším, co má v Evropě vliv

Rakousko bylo před volbami do Evropského parlamentu oblepeno billboardy z provenience Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Byl na nich ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj objímající se s Ursulou von der Leyenovou, předsedkyní Evropské komise. „Válečné štvaní“, stálo nad jejich hlavami. Rakouští svobodní tedy tvrdí, že za to, že se na Ukrajině stále válčí, mohou jednak Ukrajinci sami, jednak země Evropské unie, které je podporují.

To jen pro ilustraci toho, s kým se Andrej Babiš spojuje. V Evropském parlamentu vzniká nová frakce, zakládajícími členy jsou Babišovo ANO, maďarský Fidesz tamního premiéra Viktora Orbána a právě rakouští Svobodní. Slavnostní podpis společného manifestu se uskutečnil na jejich půdě, ve Vídni.

Platí, že předvolební rétorika koalice Spolu, že Babiš je ruský agent, byla nepřijatelná a přehnaná. Ale stejně tak platí, že o Babišovi je legitimně možné říkat, že je proruský – to je prostě fakt, protože jeho politika je ve svých důsledcích proruská. Vytvořením bloku s Fideszem a Svobodnými to stvrdil.

Glosa Petra Honzejka

Vznikající česko-slovensko-uherská federace srdečně zdraví Moskvu

28. 6. 2024 ▪ 3 min. čtení

Říct, že se Babiš spojuje s nejhorší spodinou evropské politiky, by bylo přehnané – v různých zemích unie najdeme ještě výrazně nechutnější politické strany. Dá se ale říct, že se spojuje s nejhoršími proudy z těch, které jsou skutečně vlivné. Orbán, jak řečeno, v Maďarsku vládne a změnil ho ze standardní demokracie v zemi, která už není plně demokratická. Svobodní v Rakousku vedou v průzkumech veřejného mínění a zdá se, že volby, které budou letos v září, vyhrají. Ostatní hlavní strany vylučují, že s nimi vytvoří koalici, ale uvidíme, jak povolební vyjednávání dopadnou.

Vždyť Svobodní už v Rakousku členy vlády opakovaně byli a nic moc se nestalo, můžete namítnout. Ano, ale platí, že někdejší Svobodní, včetně těch, které vedl známý populista Jörg Haider, jsou slabým odvarem toho, kam se strana posunula pod svým současným šéfem Herbertem Kicklem. Právě s ním Babiš ve Vídni stvrdil zmíněné spojenectví.

O co těmto stranám jde? Babiš na společné tiskovce zmínil tři hlavní cíle – zachování suverenity členských zemí EU a boj proti snahám o federalizaci EU, ochranu vnějších hranic před nelegální migrací a revizi Green Dealu. Je-li to tak, mohl si ušetřit práci. Tyto body dnes prosazuje řada relevantních politických stran napříč Evropou, třeba německá CDU a mnoho dalších.

Federalizace je jen oblíbeným strašákem populistů, prakticky nikdo relevantní o ni neusiluje. V ochraně hranic se dělá řada posunů, stejně tak nějaká revize Green Dealu je dost pravděpodobná. Nehledě na zjevnou absurditu toho, že po ní na společné tiskovce volali dva z politiků, kteří cíle Green Dealu jménem svých zemí podpořili – tedy Babiš a Orbán. Ovšem novináři nedostali příležitost se jich na to zeptat – na tiskovce nebyl povolen jediný dotaz. Takto si asi Babiš, Orbán a Kickl představují tu novou éru větší demokratizace Evropy, o níž hovořili.

Frakce, kterou založili, „brzy bude největší politickou skupinou v Evropě“, prohlásil Orbán sebevědomě. Je to zbožné přání. K vytvoření frakce jsou potřeba strany z aspoň sedmi členských zemí EU. Babiš, Orbán a Kickl je dohromady jistě dají, jinak by se nenamáhali s tímto veřejným oznamováním. Jejich vliv v unii se ale bude limitně blížit nule. A to i v případě, že by se k nim po francouzských parlamentních volbách přidala Marine Le Penová.

Jinak tomu může být za pět let, po dalších eurovolbách. O tom ovšem rozhodnou voliči. Skutečně demokratickým stranám tak nezbývá než se snažit a nedovolit, aby o Evropě, a tím pádem i o nás, rozhodovali proruští populisté, k nimž se teď definitivně zařadil i Babiš. To jsou konce muže, který své hnutí ANO zakládal jako liberální, proevropskou sílu. Změnila se od té doby tak zásadně EU, nebo sám Babiš? To druhé, tedy pokud připustíme, že tehdy vůbec nějaké přesvědčení měl a že nešlo jen o kalkul daný výsledkem momentálních průzkumů veřejného mínění. Tak si přejme, aby tyto průzkumy Babišovi jednou ukázaly, že by se měl politicky vrátit tam, odkud vzešel.