Koncerty v branických ledárnách se musí ztišit, přikázal soud

Hrát ano, ale ne tak nahlas. Obvodní soud pro Prahu 5 vynesl ojedinělý rozsudek, když provozovateli letního hudebního festivalu Prague Open Air v ledárnách v pražském Braníku přikázal, že nesmí obtěžovat obyvatele protějšího břehu Vltavy zvukem hlasitějším než 64 decibelů. To odpovídá úrovni běžného hovoru. 

Žalobu na nadměrný hluk podala na společnost Netradiční koncerty skupina obyvatel smíchovského břehu v čele s lékařem a přednostou gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davidem Cibulou. Hudba, nesoucí se přes Vltavu, podle něj dělá v době koncertů jeho dům a zejména zahradu v Barrandovských terasách nad Vltavou prakticky neobyvatelnými.

Případ dostala na stůl soudkyně Karolina Šorbanová, která mu toto úterý dala za pravdu: „V řízení bylo prokázáno, že koncerty omezují obvyklé užívání nemovitosti. Konají se v rámci léta, kdy člověk tráví čas na zahradě.“ Rozsudek přitom neurčuje, jak hlasitě mohou muzikanti hrát a ani jaký hluk může být jinde. Ale na zahradě u Cibulů, kteří uspěli, nesmí být hluk z koncertu vyšší než 64 decibelů.

Sama Šorbanová uvedla, že jde o precedentní rozsudek. „Hledala jsem, jestli někdo už podobný typ žaloby rozhodl, ale nenašla jsem,“ říká soudkyně. Ta podle svých slov očekává, že pořadatelé koncertů se odvolají a verdikt nejspíš skončí na stole Nejvyššího soudu.

Společnost Netradiční koncerty zatím nechce verdikt komentovat. „Vyjádříme se, až dostaneme rozsudek,“ uvedl její jednatel Tomáš Staněk. V minulosti ovšem HN sdělil, že po stížnostech obyvatel hluk snížili a nasměrovali reprobedny tak, aby je co nejméně obtěžovali. A také snížili počet koncertů zhruba na polovinu. Letní festival se v Ledárnách Braník koná již čtvrtým rokem. Místní podali žalobu po prvním ročníku, kdy bylo rekordních 52 vystoupení.

Vzhledem k tomu, že aktuální rozsudek není pravomocný, tak se místní obyvatelé brzkého ztišení nejspíše nedočkají. Během léta je čeká ještě 17 z 24 naplánovaných koncertů, mezi nimi například vystoupení skupin Monkey Business, Čechomor či Pražský výběr.

Soud vyrazil do terénu

Kvůli hluku přitom Šorbanová udělala jednu ne příliš obvyklou věc: provedla místní šetření, kdy si sama šla hluk během koncertu skupiny Chinaski poslechnout. Lokalita, kde bydlí Cibulovi, přitom není příliš klidná – zhruba o sto metrů níže je Strakonická ulice, kde je i večer poměrně hustý provoz.

Vedle ní vede železniční trať na Plzeň a je také slyšet hučení aut z nedalekého Pražského okruhu. „Hluk z koncertu byl slyšitelný, Strakonická ani vlak slyšet nebyly,“ popsala šetření u Cibulových. Naopak žalobu další rodiny blíže Strakonické zamítla – tam naopak hudba z koncertu hluk projíždějících vlaků a aut z výpadovky na jih nepřehlušila.

Ztište ty koncerty! Tisíce Pražanů si stěžují na hluk z pódia v Braníku, soud vyrazil do terénu

10. 7. 2023 ▪ 7 min. čtení

Hygienické limity říkají, že ve dne má být hluk venku nejvýše 60 decibelů, po 22. hodině o 10 nižší. V době koncertů přitom na zahradě u Cibulů naměřili experti ze společnosti Ekola 65 až 67 decibelů. Protože se hluk počítá logaritmicky a rozdíl tří decibelů je vždy dvojnásobek, hluk představuje čtyřnásobek maximální povolené hranice.

Podle Národní referenční laboratoře pro komunální hluk je přitom hluk nad 64 decibelů už zcela nepřijatelný a má prokazatelně negativní vliv, a to zejména ve frekvenčním pásmu 35 až 200 hertzů. Žalobci proto také požadovali, aby v tomto pásmu nebyl hluk z koncertu slyšitelný. To již ale Šorbanová odmítla: „To bychom znemožnili veškerou hudbu.“ 

Případ přitom projednávala skoro tři roky, kdy obě strany předložily řady znaleckých vyjádření a měření. A soudkyně musela opakovaně předvolávat znalce, aby se k datům a tvrzením vyjadřovali.

Dřív mohli kontrolovat hygienici

Ještě před několika lety případné překročení limitů při hudební produkci mohli kontrolovat hygienici, kteří za ně mohli také udělit pokutu. Jenže v roce 2015 poslanci schválili změnu jejich pravomocí. A kontrolu venkovní hudební produkce z nich vyňali. Loni v květnu se senátoři pokusili tuto pravomoc hygienikům vrátit, ale neuspěli.

A jak uvádí i Národní referenční laboratoř, může tak podobnou situaci řešit jen obec, která vydá regulační opatření, či soudy. Ty zatím řeší především hluk z dopravy. Ale ani to se jim příliš nedaří, jak ukazuje příklad z druhého konce metropole – spory o dopravu v ulici V Holešovičkách. Tam je 16 let od podání žaloby případ stále na počátku.

Prvoinstanční soudkyně sice opakovaně dala místním za pravdu a přikázala magistrátu přijmout taková opatření, aby se hluk z téměř 100 tisíc projíždějících aut denně dostal do limitu, ale její verdikt opakovaně zrušil odvolací soud. Nyní má případ na starosti již třetí soudkyně a ani ta dosud rozsudek nevynesla, ač to opakovaně avizovala.