Očitým svědkům pondělního ruského raketového útoku na největší dětskou onkologickou kliniku na Ukrajině se naskytl děsivý pohled. „Dva mladí rodiče k sobě tisknou hlavu svého syna, který jen před pár hodinami prodělal operaci. Nějaká maminka propukla v zoufalý pláč, její dcera, může mít tři nebo čtyři roky, špinavá od prachu, spí v kočárku. Kouř z požáru zamořuje vzduch kyselým, olejnatým zápachem,“ popisuje z Kyjeva zpravodaj italského deníku Il Corriere della Sera.

Rusko popírá, že by na Ukrajině útočilo na civilní cíle. Ve skutečnosti ale takových zásahů provedlo od začátku své agrese velké množství. Cílem byly nemocnice, školy, obytné domy, nákupní centra nebo třeba elektrárny či energetické rozvody. Jen v pondělí při podobných útocích zahynulo několik desítek civilistů včetně dětí.

„Jde o terorismus. Cílem je, aby se Ukrajinci necítili v bezpečí a byli vystaveni značnému psychickému tlaku,“ řekla televizi Euronews Jade McGlynnová, odbornice na Rusko z londýnské King’s College. Snaha zastrašit Ukrajince s cílem přimět je, aby složili zbraně, je ale jen jedním z důvodů podobných útoků. 

Ty ve skutečnosti souvisejí i s tím, čeho se Rusko snaží dosáhnout na frontě, tedy prorazit ukrajinské obranné linie. „Nejdůležitějším cílem je vyčerpat ukrajinskou protivzdušnou obranu, která nutně potřebuje více protiraketových střel,“ shrnul to Franz-Stefan Gady z výzkumného ústavu IISS.

Ukrajinci mají jen omezené množství protiraketových nebo protileteckých střel. Moskva je svými útoky na nemocnice, domy nebo školy nutí vyčlenit jejich podstatnou část k obraně těchto civilních cílů – a ukrajinská armáda je tak nemůže nasadit na frontě.

Dosud nejvíc Rusko své útoky na civilní cíle vystupňovalo během zimy, a to se zaměřením hlavně na ukrajinskou energetickou soustavu. Kromě výše zmíněných důvodů šlo Moskvě i o to, aby co nejvíc ztížila život občanům Ukrajiny a přiměla je tak v co největším množství k emigraci. Rusové sází na to, že opakované vlny ukrajinských uprchlíků do zemí Evropské unie by mohly oslabit podporu, kterou tyto státy Ukrajině poskytují.

„Rusové najednou vypálí tolik dronů a raket, že je pro ukrajinskou obranu nemožné všechny sestřelit. Takže když pak následně slyšíme, že Ukrajincům se většinu z nich podařilo zneškodnit, neznamená to, že ruský útok byl neúspěšný. S něčím takovým Rusové počítají,“ uvádí Anders Puck Nielsen, analytik z Královské dánské vojenské akademie.

Neznamená to, že by Moskva útočila jen na civilní cíle – snaží se ničit i nejrůznější vojenské objekty v ukrajinském zázemí, informace o následcích těchto útoků se ale do médií prakticky nikdy nedostanou. Hlavním důvodem je podle Pucka Nielsena to, že Ukrajinci nechtějí dát nepříteli informace o tom, do jaké míry byly jeho akce proti vojenským cílům úspěšné.

Kyjev své západní podporovatele žádá o dodávky dalších prostředků protivzdušné obrany, především systémů Patriot. Ukrajinská armáda jich několik má už teď a dodávky dalších budou podle všeho následovat na základě rozhodnutí summitu NATO ve Washingtonu, který začíná v úterý. „Spolu s našimi spojenci oznámíme nová opatření k posílení ukrajinské protivzdušné obrany,“ prohlásil americký prezident Joe Biden.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist