Ono se to na první pohled zdá, že člověk ví, kde končí a kde začíná. Obsah je v pytli kůže, váží kolem sto kilo a sahá od paty až k temeni hlavy. Jenže celý smysl naší ekonomie, našeho bohatství, naší civilizace a pokroku a smysl celé naší nadvlády nad jinými biologickými druhy spočívá právě v tom, že jsme se vyvlastnili, vyzvraceli vlastnosti našeho vnitřního „já“ do okolí.

Vyzvracení trávení

Prvním příkladem „vyzvracení“ vnitřku do okolí byl doslova náš trávicí trakt. Kdybychom přijímali potravu v jejím přírodním stavu, museli bychom trávit velkou část ekonomie dne žvýkáním a přežvykováním. Opice tráví čtyři až šest hodin denně žvýkáním, ve srovnání s moderním člověkem, který žvýkání věnuje půl hodiny až hodinu. Díky tomu, že jsme se naučili konzumovat kvašené věci (chléb), které mikroby externě před-žvýkají a před-tráví, mohli jsme si výrazně zkrátit metráž střev. No a vzhledem k tomu, že střeva a mozek jsou ekonomicky nejnáročnější spotřebitelé vnitřní energie, co jsme ušetřili na střevech, mohli jsme investovat do mozku. Netrávili jsme my, trávilo za nás něco jiného. A my jsme se mohli věnovat přemýšlení.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • – Jak jsme si na přírodě vydobyli čas na přemýšlení – Z čeho vzniká a žije ekonomie
  • – Co přineslo „vyzvracení“ obsahu srdce do zákona
  • - Co z nás zůstane po vyzvracení našeho uvažování do umělé inteligence
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.