Německá média si o víkendu předávala informaci, kterou na základě souboru dokumentů, uniklých z vlády, zveřejnil list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung: Kancléř Olaf Scholz rozhodl o okamžitém zastropování a budoucí minimalizaci německé vojenské podpory pro Ukrajinu. Jde o dodávky zbraní a materiálu – letos v rozsahu (podle různých vládních zdrojů) 7,1 miliardy euro. V prvých dvou letech války Německo dodalo Ukrajině zbraní za celkem 6,6 miliardy, další starší objednávky za 2,9 miliardy budou realizovány do roku 2028.

Podle dopisu, který s odkazem na kancléřovo rozhodnutí odeslal 5. srpna ministr financí Christian Lindner (FDP) ministru obrany Borisi Pistoriovi (SPD) a ministryni zahraničí Annaleně Baerbockové (Zelení), kteří se trvale zasazují za rozšíření a aktualizaci zbrojní pomoci, nelze již letos pro Ukrajinu zakoupit nic, co nebylo s předstihem objednáno.

Storno se tedy například týká jak neplánovaných dodávek náhradních dílů pro Německem dodané zbraně, tak i německého protiraketového systému IRIS-T, který firma Diehl Defence nabídla okamžitě po ruském bombardování kyjevské dětské nemocnice.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • O co hraje kancléř Olaf Scholz?
  • Jaká rétorika teď v Německu zabírá?
  • Na co se v německém rozpočtu i v krizi peníze najdou a na čem vláda urputně škudlí – a jaké to má dopady.
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.