Německý profesor plave Labem z Česka až do Hamburku. Cestou sbírá vzorky vody a upozorňuje na nebezpečí mikroplastů

Některým lidem může připomínat Gastona, samce lachtana jihoafrického. Ten žil v pražské zoologické zahradě a během povodní v roce 2002, kdy jej odnesla velká voda, doplaval až do Německa. Profesor chemie Andreas Fath z německé univerzity Hochschule Furtwangen má ale k této přeshraniční plavbě jiný důvod. Zatímco Gaston plaval o život a v Německu vyčerpáním zemřel, Fath se svým počinem snaží upozornit na znečištění řeky a riziko mikroplastů, které v ní jsou.

Do Labe skočil v pátek z mola pod Tyršovým mostem ve Smiřicích na Královéhradecku. Denně chce uplavat okolo 50 kilometrů, k ústí řeky v německém Cuxhavenu musí zdolat během 23 dní vzdálenost 1083 kilometrů. „Chtěl bych doplavat až do Severního moře, zkontrolovat a prověřit kvalitu vody v Labi, co se týká stopových prvků a mikroplastů. A třetím cílem je vzdělávací program,“ řekl devětapadesátiletý Fath.

V pondělí dorazil k Brandýsu nad Labem – Staré Boleslavi ve Středočeském kraji a ve středu by měl proplavat Ústím nad Labem. Prostřednictvím workshopů, seminářů a dalších akcí chce Fath se svým týmem zvyšovat povědomí o ochraně vody. V rámci projektu Pure Elbe mají v plánu 15 vzdělávacích večerů. Kromě toho bude jeho vědecký tým odebírat a analyzovat vzorky vody. Pasivní vzorkovač připevněný na Fathově neoprenovém obleku, který napodobuje rybí kůži, poskytne další poznatky. Fathův tým během cesty natáčí také filmový dokument. Jeho aktuální polohu lze sledovat na stránkách projektu.

Obdobné akce již „plavající profesor“ uskutečnil v řekách Dunaj, Rýn a Tennessee. Má tedy hodně natrénováno, třeba v Dunaji uplaval 2700 km.

Čistírny odpadních vod budou muset samy vyrábět energii. Čekají je investice za miliardy

20. 3. 2024 ▪ 12 min. čtení

Nebezpečí mikroplastů ještě není zcela známé, jen víme, že jsou už všude. Ve vodě, vzduchu, potravinách i v mateřském mléce. Dostávají se tam například ze syntetického oblečení, pneumatik a dalších plastových výrobků. Nejčastěji těch, které jsou vystavené otěru či už se stářím rozpadají.

Povodí Labe je ale zatím neměří ani v jiných tocích. „Akademická pracoviště v současnosti připravují metodiku pro odběry vzorků a správný monitoring těchto polutantů. Po vydání metodiky jsme připraveni mikroplasty v tocích monitorovat,“ sdělil HN Petr Náhlovský, vedoucí kanceláře generálního ředitele Povodí Labe.

Co se týče kvality vody v Labi, monitoruje ji státní podnik již několik desítek let. „Lze říci, že kvalita vody v posledních deseti letech je konstantní a nijak se nezhoršuje, ale ani nijak výrazněji nezlepšuje,“ uvedl Náhlovský.

K největšímu poklesu znečištění na Labi docházelo v průběhu 90. let minulého století omezením nebo zrušením některých fabrik, které nadměrně poškozovaly životní prostředí. Rovněž došlo k významným investicím do výstavby čistíren městských odpadních vod. V současné době je mají vesměs všechny komunální zdroje odpadních vod nad 2000 obyvatel.

„Přestože je čištění odpadních vod u nás na pokročilé úrovni, nelze vždy odpadní vody zbavit všech nečistot. V povrchových vodách se vyskytují zbytky léčiv, včetně antibiotik a hormonů, i jiných běžně používaných chemických látek v domácnostech. Velký důraz je kladen na monitoring různých pesticidních látek a jejich metabolitů,“ dodal Náhlovský.

O kvalitě vody v řekách se poslední dobou dost hovořilo v souvislosti s olympijskými hrami v Paříži, při nichž se plavalo v Seině. Během celých her se přitom vznášel otazník, zda je to pro plavce bezpečné, i když pořadatelé do jejího vyčištění investovali 1,4 miliardy eur (35,5 miliardy korun). Kvůli vyšší koncentraci enterokoků a bakterií E.coli po deštích se rušily tréninky v řece a závod triatlonistů byl o den odložen. Někteří reprezentanti si po plavání v Seině stěžovali na zdravotní potíže.

Podle Ondřeje Nitsche z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR má Fathův projekt Pure Elbe poukázat i na problémy spojené s bariérami v toku řeky, které brání rybám a dalším vodním živočichům v jejich přirozeném pohybu. I na to se nyní zaměřuje evropské Nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law). Mezi jeho cíle pro rok 2030 patří například vysazení nejméně tří miliard stromů v EU a obnova 25 tisíc kilometrů toků jako volně tekoucích řek. 

Profesor chemie plavající Labem za čistší řeku

Dalších 5
fotografií