Mladí chtějí při pití zdravě experimentovat. Trendem jsou kombucha i cidery

Zkoušeli kvasit nejrůznější ovoce, ale také bylinky. „V šuplíku máme spoustu netradičních chutí a možná je jednou vytáhneme na svět,“ říká Alexandros Samaras, který se svým obchodním partnerem Petrem Musilou vede už tři roky F.H. Prager – českou firmu vyrábějící řemeslné cidery a kombuchu. A který je zároveň i synem majoritního vlastníka Kofoly Jannise Samarase.

Z malého start‑upu, který patří pod nápojářskou skupinu Kofola, vytvořila tahle dvojka kamarádů z dětství středně velkou firmu, která vloni prodala téměř půl milionu nápojů a rok zakončila obratem třináct milionů korun. „Ambice máme ale daleko vyšší,“ říká přesvědčivě Alexandros Samaras.

Na českém trhu působí značka řemeslných ciderů F.H. Prager už čtrnáct let. Založili ji Ondřej Frunc a Cyril Holub, kteří v roce 2010 nechali vykvasit první várku řemeslného cideru. Stali se tak průkopníky tohoto nápoje v Česku. Cidery postavené na přírodních surovinách dodávali na trh pod značkou F.H. Prager Cider nebo Pragerovy limonády.

O devět let později malou firmu o deseti zaměstnancích odkoupila spolu se značkou, recepturou a know‑how výrobního procesu fermentace nápojářská skupina Kofola. Bylo to těsně poté, co posílila svoji pozici v segmentu balených vod akvizicí Korunní a Ondrášovky. Jannis Samaras tak s F.H. Prager po 25 letech přidal do svého byznysu alkoholický segment.

Pan Kvasinka

Kofola následně výrobu přesunula do Krnova, kde od 90. let vlastní bývalou sodovkárnu. A F.H. Prager vyčlenila do svého startupového inkubátoru.

První velkou výzvou malého start‑upu bylo optimalizovat recepturu a technologii výroby tak, aby se dal cider vyrábět v průmyslových podmínkách. „Museli jsme se naučit výrobní proces produktu, se kterým do té doby neměla Kofola zkušenosti. Moštování a fermentace byly složitější procesy než míchání sodovky,“ vysvětluje nelehké začátky Samaras.

Jeho obchodní partner Petr Musila, který do ciderového byznysu vstoupil o rok dříve, vylaďoval recepturu metodou pokus omyl. V hlavě nosil všechny časy a teploty a kvašením doslova žil. Díky tomu si jeden čas vysloužil přezdívku „pan Kvasinka“.

Při převzetí firmy tvořily devadesát procent zákazníků F.H. Prageru gastropodniky. „V náš neprospěch tohle číslo hrálo v pandemii. Gastropodniky byly zavřené a projekt se zpomalil. Na druhou stranu jsme získali čas na přemýšlení, jakým směrem se bude firma ubírat. A to byla příležitost pro mě a Petra,“ říká sedmadvacetiletý Samaras, který přerušil studium marketingu, aby se mohl věnovat řízení nápojářské firmy. Musila se stará o výrobu cideru, Samaras vede obchod a marketing.

Snižování cukru ve všech typech nápojů je nový trend, s nímž budou všechny nápojářské firmy kalkulovat.

Kombinace 29 jablečných odrůd

Po převzetí firmy proto vyladili recepturu a začali pracovat na nové vizuální identitě značky. Aby se zbavili závislosti na gastropodnicích a mohli své nápoje dodávat i do obchodů, začali je stáčet také do plechovek. Další z klíčových změn bylo rozšíření sortimentu o nealkoholický cider. F.H. Prager byla první firma v Česku, která přinesla na trh nealkoholickou podobu tohoto nápoje.

Při výrobě vycházeli z postupů Frunce a Holuba a kombinovali hořkosladké odrůdy jablek. Aby nápoj získal typické hořké tělo, doplňuje ho šťáva z britských jablek, která se pěstují výhradně pro produkci ciderů. Hořkosladká chuť vzniká kombinací až 29 specifických jablečných odrůd rostoucích také v jihozápadní Anglii.

„Chtěli jsme vytvořit plnohodnotnou kategorii ciderů, která bude inovativní a něčím zvláštní. A tím i dodržet filozofii původních zakladatelů,“ vysvětluje syn majitele Kofoly.

Bylo to v době, kdy na trhu končily se svými cidery velké pivovary a otevíral se prostor zkusit něco nového. „A my jsme byli v pozici, kdy jsme mohli inovovat. Navíc Petr byl už v té době mistrem v kvašení, takže naučit se kvasit jablka, aby přitom nevznikal alkohol, byla jen jeho další výzva,“ vzpomíná Samaras.

Minimálně půl roku pak trvalo vylaďování receptury. „Většinou se prodával jen vymačkaný jablečný mošt, který byl nějakým způsobem dosycený, ale neprobíhalo v něm žádné kvašení,“ doplňuje.

Inspiraci pro výrobu hledají v zahraničí. Poohlížejí se i po produktech, se kterými běžný spotřebitel nepřijde do kontaktu, ale které mají potenciál oslovit zákazníky. V tomto duchu aktuálně připravují novou produktovou řadu.

Vlastníci firmy F.H. Prager věří v to, že jejich produkty jsou moderní a nadčasové.

Foto: F.H. Prager

Nápoj musí mít něco navíc

V roce 2023 například uvedli na trh kombuchu. Nápoj, při kterém za použití sypaného zeleného čaje a unikátního kvasného procesu vzniká jedinečná kombinace silného čajového nálevu a sladkokyselé chuti fermentace.

„Protože je to něco nového a trendy, očekávali jsme, že tímto nápojem budeme oslovovat hlavně mladší generace, paradoxně se ale na kombuchu chytají i lidé padesát plus, kteří ji mají ještě v živé paměti z dob, kdy ji vyráběly jejich babičky,“ říká Samaras, jehož cílem je být jedničkou na rychle rostoucím kombuchovém trhu.

Kombucha a cider nejsou jediným trendem, který nyní hýbe nápojovým byznysem. U mladších ročníků klesá spotřeba piva a obecně alkoholu, a tak se otevírá prostor pro nealkoholické varianty nápojů.

Novým směrem je snižování množství cukru ve všech typech nápojů. „Je to velký trend, se kterým musí všechny nápojářské firmy kalkulovat. Proto i my připravujeme novinky ‚bez cukru‘ a vymýšlíme strategie, jak jít s trendem a přitom myslet na to, že cukr je nositelem chuti,“ vysvětluje Alexandros Samaras.

Spotřebitelé podle něj dnes hledají u nápojů hlavně funkčnost a přidanou hodnotu. Velký boom a druhou vlnu popularity zažívají energetické nápoje.

„Trend ale půjde spíše přírodní cestou. Do nápojů se budou stále více přidávat vitaminy a různé doplňky stravy, které zvýší jejich atraktivnost pro spotřebitele,“ říká šéf F.H. Prager.

Poznámky o pěstování jablek

Musila se Samarasem mladším jsou dnes už specialisty na jablka. Společně procestovali Normandii i Británii, aby načerpali know‑how pro pěstování speciálních odrůd hořkosladkých jablek v naší půdě, v odlišných podnebných podmínkách. Učili se, jak vzniká britský cider, u kterého se při výrobě mísí různé odrůdy a přidávají speciální kvasinky.

„Ve Francii jsem zase viděl, jak se celý proces kvašení nechává na přírodě. Jablka se vymačkají, slejí se do jednoho sudu a nechají se přirozeně kvasit několik měsíců. Z toho vznikají až jablečná vína,“ konstatuje Alexandros Samaras.

„Viděli jsme různé přístupy k výrobě cideru. Ale nejdůležitější pro nás bylo odkoukat, v jakých podmínkách se pěstují speciální ciderové odrůdy jablek. Všímali jsme si všech detailů, včetně rozestupů mezi stromy,“ dodává.

Budoucnost zemědělství

Stáhněte si přílohu v PDF

Znalosti nyní aplikují v Česku. Minulý rok odkoupila mateřská společnost Kofola sady na Úsovsku. V nich jsou nyní vysazené speciální odrůdy jablek pocházející z Anglie a Francie, které následně poslouží pro budoucí výrobu ciderů. Ciderové odrůdy se nyní musí z těchto zemí dovážet. Celý proces, než začnou jabloně plodit, bude trvat ještě minimálně tři roky.

„Nějakou dobu nebudeme vědět, jestli tyhle speciální odrůdy budou mít v našich podmínkách budoucnost. Rozhodli jsme se ale, že to riskneme a bude to jeden z našich mnohých experimentů,“ říká Samaras.

Podle něj je F.H. Prager jakousi laboratoří Kofoly. „Můžeme si dovolit experimentovat s různými novinkami, produkty, procesy nebo strategiemi. Zkoušet věci, které by větší firma netestovala. Ať už z důvodu vysokých investic, nebo proto, že nezapadají do její strategie,“ vysvětluje.

F.H. Prager aktuálně působí na trzích Česka, Slovenska a Polska. V příštím roce by firma měla začít dodávat do jihoevropských zemí a hledá možnosti exportu na asijský trh.

„Věříme, že naše produkty jsou moderní, nadčasové a mají potenciál oslovit zákazníky i mimo česko‑slovenský region. Rozhodně ale nechceme jít stejnou cestou, jako šla Kofola. Vyšlápneme si jinou, bokem a s jinou přidanou hodnotou,“ dodává Samaras.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost zemědělství.