Ceny potravin v Česku nyní meziročně klesly zhruba o 3,8 procenta, snížily se nejvíc ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Na mezinárodním agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích to ve čtvrtek řekl premiér Petr Fiala (ODS). Pokles cen připsal tlaku vlády a zavedeným opatřením, jako je například snížená sazba DPH na potraviny. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že ceny jsou nyní „v zásadě přiměřené“ a další snižování už není možné. Poškodilo by to podle něj zemědělce.
Český statistický úřad minulý týden v informaci o červencové inflaci uvedl, že ceny potravin zpomalily svůj meziroční pokles a byly meziročně nižší zhruba o tři procenta. Čísla statistiků ze šetření cen v terénu ukazují, že ceny potravin se za poslední tři roky zvýšily u 12 ze 13 sledovaných položek o desítky procent.
„Ceny potravin se snížily, a to výrazně. A snížily se nejvíc ze všech zemí OECD. Meziroční pokles je teď kolem 3,8 procenta a takovým poklesem cen potravin se teď nemůže pochlubit žádná jiná členská země OECD,“ řekl Fiala. Pokles cen se podle něj povedl především díky vytrvalému tlaku vlády a snížením sazby daně z přidané hodnoty na potraviny z 15 na 12 procent.
S tím souhlasil i Výborný, zároveň ale řekl, že ceny potravin jsou aktuálně přiměřené a prostor pro další razantní snižování cen potravin není. „Protože ten negativní dopad by potom směřoval primárně k prvovýrobě, farmářům, zemědělcům a ovocnářům,“ dodal ministr.
Ministr Výborný také poukázal na to, že právě ceny potravin táhly inflaci dolů až k dnešním 2,5 procenta. „V současnosti jsou ceny potravin přiměřené. Ale v souvislosti s neočekávanými vlivy, jako byly jarní mrazy, které měly dopad hlavně na ovocnáře, může dojít ke zvýšení cen jablek, nejsme schopni vše vyřešit dovozem,“ řekl Výborný.
Faktorů, které k poklesu cen potravin vedly, je podle agrárního analytika Petra Havla více než jen tlak vlády. „Ceny potravin klesly především proto, že zemědělcům i výrobcům potravin klesly náklady na produkci, mimo jiné v zemědělství klesly ceny průmyslových hnojiv a krmiv, v potravinářství mimo jiné ceny energií. Apely vlády na snižování cen měly spíše psychologický efekt, snížení DPH o tři procentní body se sice také projevilo, ale jen u potravin jako takových, zatímco DPH u nápojů vzrostla,“ řekl Havel.
ČSÚ sleduje v obchodech ceny 13 nejběžnějších potravin. Ze srovnání srpnových údajů v roce 2021 a letos vyplývá, že průměrné ceny se za poslední tři roky zvýšily u 12 ze sledovaných položek o víc než 20 procent, jen u jablek byl nárůst jedenáctiprocentní. Cukr krystal zdražil v daném období o 65 procent, chleba o 47 procent a bílé pečivo o 41 procent. Nejvýraznější nárůst je u brambor o 88 procent, u hladké mouky se cena zvýšila o 43 procent, u vajec o 36 procent a u vepřové pečeně o 31 procent. Zhruba o čtvrtinu zdražilo za poslední tři roky pro spotřebitele mléko a máslo, shodně o 22 procent stoupla cena bílého jogurtu, sýru eidam a lahvového piva.
„Potraviny se nevrátily na původní cenu, je smutné, že premiér naší země ani neví, kolik co stojí,“ řekla novinářům v Českých Budějovicích stínová ministryně zemědělství z opozičního hnutí ANO Margita Balaštíková. Vláda podle ní hodně věcí změnila tak, že české potravinářství a zemědělství nejsou konkurenceschopné. „Vláda by měla udělat takovou dotační politiku, aby podnikatelé mohli investovat a věřili v návratnost těch nemalých investic,“ dodala.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist