Minulý týden ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) překvapivě oznámil, že daň z neočekávaných zisků neboli windfall tax bude pokračovat ještě v příštím roce. Údajně chybí ještě 35 miliard korun k tomu, aby daň zaplatila mimořádné výdaje státu například na pomoc s drahými energiemi. Ještě v červnu přitom ministr uvažoval o tom, že daň už letos s ročním předstihem ukončí. Podle partnera auditorské společnosti V4 Group Michala Jelínka se tak z mimořádné daně stala spíše daň sektorová. „Windfall tax reagovala na mimořádnou situaci. Ta už ale skončila, jen daň zůstala,“ říká Jelínek v rozhovoru pro HN.
Jestli něco této vládě nejde, tak je to odhad, jak se bude chovat mimořádná daň. Letos to vypadá, že 17miliardový odhad byl silně podhodnocený. Loni se naopak očekávalo mnohem víc, ale banky si s tím dokázaly poradit optimalizací, když například nakoupily státní dluhopisy. Kde byla chyba?
Je potřeba se na to podívat strukturálně. To, kde vláda u windfall tax netrefila odhad, je výnos od bank. Já si však nemyslím, že to je dané tím, jak banky nakoupily státní dluhopisy. Když se podíváte na objem držby státních dluhopisů bank v procentuálním vyjádření, tak je jejich nárůst jen velmi mírný mezi obdobími před zavedením daně a po něm. Důvody jsou spíše takové, že banky nevykázaly tak vysoké zisky, které by překračovaly o 20 procent aritmetický průměr z doby 2018 až 2021, a že prostě odhad výnosů windfall tax plánovaný od jejího začátku nepřišel.
Co se dočtete dál
- Co znamená prodloužení windfall tax pro akcionáře ČEZ.
- Jak banky optimalizovaly daňové základy.
- Proč už neplní daň svůj účel.
- Co to vypovídá o českém tržním prostředí.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.