Na konci letošního roku skončí platnost takzvané windfall tax, tedy speciální daně z nadměrných zisků, kterou byly v posledních třech letech zatíženy společnosti z energetického, petrochemického a bankovního sektoru. Celkové inkaso daně do letošního září činí podle informací ministerstva financí bezmála 109 miliard korun. Drtivou většinu z toho zaplatily energetické firmy v čele s ČEZ, jenž jen za roky 2023 a 2024 odeslal státu v rámci windfall tax přes 60 miliard.
Částku ve výši až 35 miliard korun měla podle původních predikcí MF do veřejných rozpočtů v souvislosti se speciální daní doručit i šestice největších bank v Česku. Podle aktuálních čísel, které si HN vyžádaly na ministerstvu financí, to ovšem vypadá, že celkové inkaso za bankovní sektor dosáhne částky pohybující se jen ve vyšších stovkách milionů korun. Podle expertů, se kterými HN hovořily, je důvodem špatné nastavení samotné daně a také fakt, že některé banky výrazně optimalizovaly.
Co se dočtete dál
- Proč stát vybral na windfall tax od bank o více než 30 miliard nižší částku, než čekal.
- Jak některé banky dokázaly legálně snížit svůj daňový základ na nulu.
- V čem podle expertů ministerstvo financí při návrhu daně zásadně chybovalo.
- Zda může nové vládní vedení mimořádné zdanění bank znovu zavést.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.