Snímek Vlny režiséra Jiřího Mádla vyhrál cenu Satellite Awards za nejlepší cizojazyčný film. Prosadil se mezi šesti nominovanými snímky. O ocenění rozhodují filmoví novináři z celého světa. Připomínáme proto text, který popisuje události z filmu tak, jak se opravdu staly.

Historka nemusí být pravdivá, hlavně když je vtipná, říká se. U filmů ztvárňujících historické události to platí ve variaci: Děj nemusí zcela přesně odrážet historické detaily, hlavně když je dostatečně dramatický a přitažlivý.

Není na tom samozřejmě nic špatného. Pokud je dodržena základní linie a nedochází k zásadním ideologickým manipulacím, lze absolutní historickou přesnost v zájmu „koukatelnosti“, která je podmínkou předání základního poselství, legitimně obětovat.

Platí to samozřejmě i pro aktuální filmový hit Vlny, zachycující příběh skupiny československých rozhlasáků v roce 1968 a zejména během sovětské invaze do Československa. Historicky zcela věrný není, ale obraz nadějí roku 1968, statečnosti týmu novinářů a techniků i následné deziluze vykresluje a předává skvěle.

Přesto není bez zajímavosti podívat se, co v realitě bylo trochu jinak, než ukazuje film Jiřího Mádla. Vezmeme to v pěti základních bodech a pomůžeme si nejen historickým archivem, ale i jedním z přímých účastníků událostí zachycených ve filmu.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak moc je film Vlny historicky přesný?
  • V čem nám dobře předává atmosféru nadějí a deziluze roku 1968?
  • Co ve filmu není pravda?
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.