Novináři, kteří o dovolené na pláži sedí u počítače a zuřivě píší článek, fotbalisté, kteří i po konci tréninku do vyčerpání pilují trestné kopy, manažeři, kteří prací tráví sedm dní v týdnu a každý okamžik nečinnosti považují za své selhání. Možná je znáte taky. Možná jste jedni z nich. Workoholici. Ať už je pohání ctižádost, nebo třeba záliba v perfekcionismu, zdravá pracovní morálka u nich překročila hranici závislosti. Není jich rozhodně málo. Nedávný přehled měřící rozšířenost tohoto postižení napříč profesními obory a kultu­rami zjistil, že zhruba 15 procent pracovníků se kvalifikuje jako workoholici. To znamená miliony přetížených lidí po celém světě.

Co je a co není workoholismus

Psychologové si po desetiletí pohrávali s měřítky a definicemi workoholismu. Podle vědců se tento termín rozhodně nevztahuje na lidi, kteří pracují dlouho, protože svou práci milují. Nepočítají se ani ti, kteří se dočasně nechávají zaměstnat do druhé či třetí práce, aby zvládli zaplatit složenky nebo se posunuli v kariéře.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč mají workoholici nutkavou potřebu pracovat.
  • Čím škodí svému okolí.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.