Při pohledu na makroekonomická čísla z německé ekonomiky již delší dobu vidíme, že dobré zprávy od našeho západního souseda došly. Celkový ekonomický výkon od vypuknutí pandemie stagnuje a bohužel koreluje s výkonem české ekonomiky. Ostatní evropské země jsou na tom prakticky všechny lépe.

Vidíme roky klesající objem průmyslové výroby (trend započal již před pandemií) a také mizernou spotřebitelskou důvěru. Energetická politika je kapitola sama o sobě. Dvě klíčová rozhodnutí, z roku 2011 o odstavení jaderných elektráren a z roku 2015 o výstavbě plynovodu Nord Stream 2, se ve zpětném zrcátku ukázala jako zoufalý a mimořádně nákladný omyl, který nejen kvůli vypuknutí rusko-ukrajinské války vedl k vyšším cenám elektřiny pro domácnosti i průmysl. Ten se sice aspoň částečně přizpůsobuje posunem výroby k vyšší přidané hodnotě, transformace je to ale bolestivá a zdlouhavá. V první vlně jí čelila energeticky nejnáročnější část výrobního řetězce (chemičky, hutní průmysl) a v té druhé dopadá na německé automobilky.

Německo po dlouhá léta stavělo svůj ekonomický model na dovozu levných energií (z podstatné části z Ruska), hledajíc růstové možnosti pro svůj průmyslový odbyt v Číně. Ruskou část Německo ztratilo kvůli geopolitice, naopak čínská část byznysu schází na úbytě z důvodu nekonkurenčních produktů. Čínská verze „Green Dealu“ nutí obyvatele metodou cukru a biče kupovat elektroauta a již dnes více než 50 procent nově prodaných aut v Číně tvoří ta elektrická. Německá elektroauta jsou však vedle těch čínských nekonkurenceschopná, prodeje německých automobilek tam proto padají jako kámen a je zcela namístě úvaha, co zbude z tržního podílu německých aut na čínském trhu.

Kombinace dražších energií a špatného odbytu nyní poprvé rázně otevírá oči přímo v jádru německého byznysu. V centrále Volkswagenu ve Wolfsburgu je mizerná nálada, odbory budou ostře protestovat, ale nadkapacitu a vysoké mzdové náklady domácí německé produkce nelze vyřešit jinak než masivním omezováním výroby a propouštěním, což německé továrny Volkswagenu nezažily nikdy ve své takřka devadesát let trvající historii.

Špatné zprávy z Německa jsou špatnou zprávou i pro Česko. Není příliš velká nadsázka pro tvrzení, že kroky německé vlády mají mnohdy větší dopad na českou ekonomiku než kroky té české. Německo neodepisujme, ale držme našemu sousedu palce, ať si svoji cestu opět brzy najde. Výstavba velké fabriky tchajwanské společnosti TSMC na výrobu čipů v nám blízkých Drážďanech budiž jemným naznačením, kudy může vést cesta kupředu.

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist