Jen do roku 2030 bude na dekarbonizaci v Česku z dotací k dispozici až jeden bilion korun, pocházející zejména z příjmů z emisních povolenek. Platí je například uhelné elektrárny, teplárny a průmyslové podniky za každou tunu vypuštěného oxidu uhličitého. „Česká republika ušla od roku 1990 velký kus cesty a zároveň má značný potenciál k dalšímu snižování emisí,“ uvedl Viktor Hanzlík, řídící partner McKinsey pro Česko a Slovensko, ke zprávě, která bude představena na Green Deal Summitu 2024.

Podle McKinsey má Česko do roku 2030 potenciál snižovat tyto emise o 3,6 procenta ročně, a v dalších letech až do roku 2050 dokonce o 11,3 procenta ročně. Zelenou tranzici ale zpomalují vysoké úrokové sazby, akcionáři, kteří tolik neinvestují v oblasti životního prostředí a klesající ceny energií.

Celá společnost musí provést zásadní změny v energetice, dopravě, průmyslu či výrobě a využívání vodíku a zachytávání oxidu uhličitého. Tento lidmi produkovaný skleníkový plyn, vznikající hlavně při spalování fosilních paliv, hraje zásadní roli ve změně klimatu a globálním oteplování planety.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.