Průmysl 4.0: Jsme na správné koleji, nebo koukáme na odjíždějící vlak?

Společnost Bonatrans, výrobce dvojkolí pro vysokorychlostní vlaky, metra, tramvaje, lokomotivy, vagony a další typy kolejových vozidel, za posledních deset let realizovala řadu projektů směřujících k digitální továrně. Jde například o výstavbu automatizovaných obráběcích linek s centrálně řízenou dopravou a distribucí výrobní dokumentace přímo do obráběcích strojů. Dalším příkladem je nasazení nástrojů pro sběr obráběcích dat v reálném čase, s kontrolními a měřícími stanicemi včetně digitálních záznamů o procesu výroby. Do modernizace obráběcí linky železničních kol investovala 450 milionů korun a díky tomu snížila ročně spotřebu elektrické energie o 48 MWh, emise CO2 o 20 tun, poruchovost strojů téměř o dvě procenta a produktivitu práce zvýšila o pět procent.

„Ve strategii počítáme s automatizací a digitalizací velkých investičních celků, tedy ucelených výrobních linek s prvky průmyslu 4.0. Zároveň jsou v ní zahrnuty i automatizační projekty zaměřené na konkrétní stroje a technologické procesy s kratší dobou realizace,“ odhaluje plány firmy Radim Platoš, manažer pro inovace ve společnosti Bonatrans.

Firma zavádí i další projekty. Jde například o eliminaci papírových dokumentů ve výrobě, 3D tisk, optimalizaci obrábění pomocí simulací nebo trasování výrobků s využitím kamerových systémů. Ve čtyřletém horizontu bude Bonatrans rozvíjet digitální dvojče továrny a zvyšovat efektivitu strojních celků včetně robotizace pracovních pozic s rizikovými faktory pro zaměstnance nebo pro životní prostředí. „Plánujeme také nasazení neuronových sítí, pracujeme na pilotním projektu implementace umělé inteligence. Zpracováváme přínosy a vytipováváme další oblasti pro možné nasazení AI, jako jsou prediktivní údržba, optimalizace obráběcích operací nebo trasování výrobků ve výrobních provozech,“ říká Radim Platoš.

K vyššímu tempu chybí odvaha

Podobně jako Bonatrans směřuje ke konceptu digitální továrny stále více firem v Česku. U strojírenských firem narůstá zájem o digitalizaci i díky přechodu autoprůmyslu na elektromobilitu. Její zavádění mnohdy urychluje také nedostatek pracovníků. „Digitalizace nejen v průmyslu je trendem, který nikdo nezastaví. Podniky se nevyhnou přechodu na nové systémy řízení, bezpečnosti a musí inovovat i vlastní výrobní technologie,“ říká Vítězslav Lukáš, jednatel ABB Česká republika.

I když v Česku došlo za posledních deset let k velkému posunu v oblasti digitalizace, podle jeho názoru stále nestačí rychlosti, s jakou v digitalizaci kráčí, nebo spíš běží firmy z mnoha jiných zemí. „A nejde jen o dynamické ekonomiky východní Asie. Vyšší tempo investic do digitalizace a obecně modernizace vidíme i v sousedních státech, jako je Německo nebo Polsko, a před námi jsou v tomto ohledu již tradičně pobaltské republiky, o Skandinávii ani nemluvě,“ říká Vítězslav Lukáš.

„Z praxe v Česku i z odborných studií, jaké s námi například vloni dělalo Centrum ekonomických a tržních analýz, víme, že české podnikatele brzdí mimo jiné nedostatečná informovanost. Ta souvisí i s určitou jejich konzervativností, neochotou prošlapávat nové cesty. K průmyslové transformaci je totiž potřeba dostatečné investiční odvahy. A to nejen ve smyslu výše finanční investice, ale i časového fondu a energie, kterou podnikatel či manažer vloží do studia a hledání nových řešení pro svůj podnik,“ říká Vítězslav Lukáš.

Stále je čas přehodit výhybku

Velký podíl na rozvoji digitalizace měla pandemie a energetická krize, kdy mnoho firem zjistilo, že díky digitalizaci mají daleko větší flexibilitu fungovat v dobách nečekaných krizí. „Firmy, které prošly digitální transformací již před covidem, byly výrazně flexibilnější v přizpůsobení jak výroby, tak i svých dodavatelských řetězců. V době energetické krize digitální řešení výrazně přispěla ke snižování energetické náročnosti a s ní spojených nákladů,“ říká Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens Česká republika a Siemens Digital Industries.

Palíšek už před deseti lety zastával názor, že digitalizace bude zásadní pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti průmyslových firem. „Digitalizace jde po trajektorii, kterou jsme předpokládali: digitalizace vývoje produktů a inovací, výrobního procesu a celého hodnotového řetězce. Prokázalo se, že její přínosy se při správně nastavené strategii digitální transformace skutečně dostaví, navíc často s kratší dobou návratnosti, než bylo plánováno,“ říká a připomíná, že Česko je země se silnou strojírenskou základnou, kdy dnes již většina strojírenských firem nabízí zákazníkům digitální dvojčata svých strojů. To umožňuje i složitá zařízení virtuálně zprovoznit nebo jim poskytovat vzdálený servis na základě řešení pro prediktivní údržbu. „Právě díky širšímu využití digitálních dvojčat a dalších pokročilých digitálních řešení se některé české strojírenské firmy řadí mezi světovou špičku,“ říká Palíšek.

Jenže zatímco mnoho firem už nastoupilo na cestu digitalizace, některé si stále neuvědomují, že pokud neprovedou digitální transformaci včas a dostatečně rozsáhle, riskují nejistou budoucnost. Některé firmy podle Palíška pochopily, že zavádění principů digitalizace do výroby je dnes nezastavitelné, a na pomyslný vlak nastoupily včas. Dnes díky tomu umějí rychleji inovovat a nabízet svým zákazníkům řešení s vysokou přidanou hodnotou. Jsou tak i přes složitou situaci na mezinárodních trzích globálně konkurenceschopné.

„Díky digitalizaci jsou navíc flexibilní, propojené s globálními hodnotovými řetězci, udržitelné a odolné. Je nezpochybnitelné, že jsou ve vlaku jedoucím správným směrem,“ říká Eduard Palíšek a dodává: „Dobíhat jedoucí vlak je vždycky těžší než nastoupit včas. Je nutné běžet rychleji a vydat víc energie, než bylo potřeba pro včasný nástup. Vlak digitalizovaných hodnotových řetězců už je chvíli na cestě a jede dost rychle. Jeho cílovou stanicí je digitálně propojené průmyslové metaverzum, které je efektivní, flexibilní a udržitelné.“

Strojírenský veletrh

Stáhněte si přílohu v PDF

Dobrou zprávou podle Palíška je, že firmy, které dnes vidí jeho zadní světla, mohou stále přehodit výhybku a vydat se po správné koleji. „Asi budou muset vynaložit více energie, ale mohou se poučit z dostupných zkušeností a vytvořit si ten nejlepší grafikon digitální transformace. Nejdůležitější je, aby si co nejdříve uvědomily, že kolej bez digitalizace je slepá,“ říká.

Budoucnost českých průmyslových firem, které se už vydaly cestou digitální transformace, vidí pozitivně. Jsou agilní, flexibilní, inovativní, efektivní, zapojené do globálních hodnotových řetězců, udržitelné, odolné a konkurenceschopné. Vedle výroby se intenzivně věnují inovacím, zvyšování přidané hodnoty svých výrobků a služeb a hledají a zavádějí nové obchodní modely. „Jsou také atraktivnější zaměstnavatelé: mají schopné lidi a jsou úspěšnější v získávání nových kolegyň a kolegů. Na druhé straně firmy, které se rozhodly neměnit svůj obchodní model založený na nízké ceně lidské práce a digitální transformaci zavrhly, již dnes pociťují obtíže, které se velmi pravděpodobně budou zhoršovat,“ říká Eduard Palíšek.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Strojírenský veletrh.