Rusko minulý měsíc změnilo svou jadernou doktrínu – nukleární zbraně je nyní ochotno nasadit ve větším množství případů než dřív. Moskva podle nové koncepce může jaderné bomby odpálit i v případě, že proti ní jakýkoliv stát v masovém měřítku nasadí pouze konvenční arzenál. A taky v případě, kdy půjde o útok státu, který sice nukleární zbraně nemá, ale je podporován zemí, která je vlastní.
Jde o jasnou reakci na válku na Ukrajině a na západní podporu napadených Ukrajinců. Ruský prezident Vladimir Putin často veřejně připomíná, že drží prst na spoušti velkého množství jaderných zbraní. Jiní ruští politici nebo třeba různí televizní komentátoři pak nasazením jaderných zbraní proti Ukrajincům nebo proti Západu pravidelně nejen hrozí, ale dokonce k tomu čas od času otevřeně vyzývají.
Co se dočtete dál
- Proč Rusové nechtějí použít jaderné zbraně, i kdyby jejich zemi hrozila prohra?
- Zajímá Putina názor veřejnosti?
- Co z toho plyne – měl by Západ Ukrajinu začít podporovat bez jakýchkoliv limitů?
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.









