Změny na pracovním trhu: starší zaměstnanci budou hrát důležitější roli

Přibývá lidí, kteří chtějí i v důchodovém věku zůstat alespoň jednou nohou v práci. Podle dat Českého statistického úřadu pracovalo v Česku na konci druhého čtvrtletí letošního roku více než 550 tisíc lidí starších 60 let. To je oproti loňsku zhruba o 40 tisíc víc a oproti situaci před deseti lety téměř dvojnásobek. Fenomén zaměstnávání lidí v předdůchodovém a důchodovém věku zkoumala i agentura STEM/MARK a její studie ukazuje, že lidé ve věku 55+ poměrně často počítají s tím, že budou pokračovat v práci i v době nároku na důchod. Kariéru si tímto způsobem plánují prodloužit dvě pětiny dotázaných.

Demografický vývoj navíc ukazuje, že kategorie starších zaměstnanců bude hrát v příštích letech na pracovním trhu mnohem důležitější roli. Firmy i stát by se proto měly zajímat o to, jak tuto skupinu zaměstnanců udržet v práci a nabídnout jí odpovídající pracovní podmínky. „To, co lidi v důchodovém věku motivuje zůstat v práci, nejsou jen finance, ale také sociální a psychologické důvody. Odchod do důchodu je spojen s řadou strašáků, lidé nechtějí zůstat zavření doma a snaží se udržet si sociální kapitál a určitou mentální aktivitu,“ hodnotí výsledky průzkumu Jana Špolcová, zástupkyně ředitele agentury STEM/MARK. Důležitým faktorem je také to, že lidi jejich práce baví a mohou se v ní realizovat. Odchod z práce může naopak vést ke ztrátě sociálních vazeb a zhoršení jejich duševního i fyzického zdraví.

Amazon zavelel: Všichni povinně zpět na pět dní v týdnu do kanceláře. A jak jsou na tom české firmy?

19. 9. 2024 ▪ 5 min. čtení

Dominik Stroukal z Národní ekonomické rady vlády v debatě Hospodářských novin dodává, že ochota lidí pracovat v důchodovém věku má nezanedbatelný dopad i na veřejný rozpočet. „Každý člověk, který nepracuje, představuje velké náklady pro celou společnost a týká se to jak příjmů, tak výdajů,“ připomíná s tím, že o udržení starší generace v práci by měl proto usilovat i stát.

Hlavním motorem této proměny pracovního trhu ale mají být zaměstnavatelé. „Nezaměstnanost je dlouhodobě nízká a firmy si budou stále obtížněji hledat cestu k novým zaměstnancům. Buď to budou řešit zaměstnáváním zahraničních pracovníků, nebo se zaměří na nevyužité lidské zdroje v naší společnosti. Potenciál lidí takzvané stříbrné generace je tady obrovský, protože velká část z nich by pracovat mohla a nepracuje,“ říká Stroukal.

Zkrácený úvazek využijí i mladí

Zkušenosti se zaměstnáváním starší generace popisuje v debatě Michal Šmíd, generální ředitel českého Amazonu, kde právě zástupci této věkové skupiny tvoří asi dvacet procent pracovníků: „Mezi našimi zaměstnanci neděláme rozdíly, necílíme nábor na určitou věkovou kategorii,“ zdůrazňuje Šmíd. „Týmy jsou přirozeně promíchané a ve smíšených kolektivech se u nás potkávají starší s mladšími,“ dodává. Firma se také s nikým neloučí jen kvůli tomu, že dosáhl důchodového věku. „Pro nás se v tu chvíli nic nezmění. Pokud ten člověk chce u nás pracovat dál, jsme rádi. Když se rozhodne zkrátit si úvazek nebo odejít, tak mu to umožníme.“

Požadavek na třídenní nebo dvoudenní pracovní týden není u „přesluhujících“ zaměstnanců výjimkou. Důchod jim dovolí více odpočívat a věnovat se rodině nebo svým zájmům, pár dní v týdnu ale chodí do práce, aby si přivydělali a udrželi si kontakt s pracovním kolektivem. „Zkrácené úvazky nenabízíme jen seniorům. Využijí je také mladší kolegové, například kvůli péči o děti,“ pokračuje Šmíd.

Na druhou stranu se stává, že starší lidé někdy vnímají zkrácení úvazku negativně a berou ho jako znamení, že už na svou práci nestačí. „V Česku stále přetrvává určité kulturní stigma, podle kterého je normální pracovat na plný úvazek,“ všímá si Stroukal. Flexibilní přístup k zaměstnání, kde zkrácený úvazek umožňuje lidem různého věku a různých životních situací skloubit práci s rodinou a volným časem, se v českém prostředí prosazuje jen pomalu. „Česká společnost je obecně poměrně rezistentní vůči změnám,“ vysvětluje tento jev Špolcová.

Projevuje se to i na ochotě lidí učit se nové pracovní postupy a držet krok s nástupem moderních technologií. Ty mohou být podle účastníků debaty jedním z důvodů, proč se někteří starší zaměstnanci rozhodnou svou kariéru ukončit. Tváří v tvář rychlému vývoji technologií zkrátka podlehnou pocitu, že už se v profesním světě ztrácí, že už to „není pro ně“.

Ochota přizpůsobit se změnám

„Snažíme se tomu předcházet tak, že nastavujeme u všech postupů přívětivou komunikaci. Pracovníci si mohou všechno nanečisto vyzkoušet a jsou pak víc ochotní přizpůsobovat se změnám,“ představuje strategii Amazonu Šmíd. Ve věkově smíšených kolektivech probíhá vzdělávání a zaučování pracovníků vzájemně. Starší zaměstnanci zúročí své zkušenosti, mladší zase pomohou kolegům s používáním nových technologií. „Chceme dělat všechno pro to, aby naši lidé z firmy odcházet nechtěli,“ shrnuje Šmíd. Motivace v profesním životě nicméně zůstává i podle průzkumu STEM/MARK napříč různými generacemi podobná: prioritou je mzda, seberealizace a sociální vazby.

Podle Stroukala je do budoucna důležité pracovat s touto problematikou i systémově, aby lidé zbytečně neodcházeli do předčasného důchodu. Zvyšování hranice důchodového věku přitom není příliš efektivní. „Mnohem líp funguje, když se k tomu přistupuje odspoda a když jsou to zaměstnavatelé, kteří své lidi motivují v práci zůstat,“ dodává Stroukal.

Přispívá k tomu i pozitivní nastavení samotných zaměstnanců, kteří se celý život připravují na to, že budou pracovat i ve vyšším věku, neztratí kontakt s profesním prostředím a naučí se používat moderní technologie. To pak vede k tomu, že lidé vyššího věku pracovat chtějí, mají z toho radost a je to pro ně i ekonomicky výhodné.

Partnerem debaty je společnost Amazon.