Přestavba brněnského železničního uzlu, jejíž hlavní součástí je výstavba nového hlavního nádraží v Brně, vstoupila do nové fáze. Po letech debat a plánování nyní magistrát a Správa železnic (SŽ) aktivně pracují na projektu, který zásadně změní podobu města a jeho dopravní infrastrukturu. I když projekt zaznamenal výrazný pokrok, stále čelí řadě výzev. Ty vyžadují důkladnou spolupráci všech účastníků, od města a státu až po evropské instituce.
Klíčovým prvkem projektu je výstavba nového nádraží přibližně jeden kilometr jižněji od jeho současné polohy. Ocitne se na místě dnešního dolního nádraží, sloužícího především nákladní dopravě. Současné hlavní nádraží je kapacitně nedostačující, a to zejména s ohledem na plánované zavedení vysokorychlostních tratí. Letos v červnu generální ředitel SŽ Jiří Svoboda uvedl na síti X, že přestavba má stát přibližně 73 miliard korun.
„Přestavba brněnského železničního uzlu je největším projektem rozvoje dopravní obsluhy nejen pro Brno, ale i pro celý region,“ říká 1. náměstek primátorky René Černý. Zdůrazňuje, že tento projekt nejen zajistí moderní dopravní infrastrukturu, ale také podpoří rozvoj území v centru Brna, kde vznikne nová čtvrť. „Dlouhodobá spolupráce města, Jihomoravského kraje, ministerstva dopravy, Správy železnic a Státního fondu dopravní infrastruktury je přitom klíčová,“ dodává Černý.
Význam přestavby brněnského nádraží a železničního uzlu přesahuje hranice města i státu. Brno leží ve dvou evropských koridorech, což z něj dělá klíčový bod v transevropské dopravní síti. Vysokorychlostní trať má propojit moravskou metropoli s Prahou, Vídní, Bratislavou a Ostravou. Cestování mezi městy se díky vysokorychlostním vlakům zkrátí na pouhé desítky minut, což zásadně posílí mobilitu v celém regionu. Projekt přestavby brněnského železničního uzlu je tedy nejen stavebním projektem, ale i významným krokem k modernizaci české železniční infrastruktury a propojení se zbytkem Evropy.
První viditelné kroky
Jedním z nejzásadnějších posunů v projektu bylo schválení záměru železničního uzlu Brno, který Správa železnic předložila Centrální komisi ministerstva dopravy v dubnu letošního roku. „Tento milník je důležitý pro každou velkou dopravní investici státu,“ vysvětluje Černý. Otevírá se tím cesta k dalším fázím projektu a urychluje jeho postup.
Správa železnic začala také s posuzováním vlivů stavby nového brněnského nádraží a přestavby železničního uzlu na životní prostředí. V dokumentu zveřejněném na informačním portálu EIA v srpnu letošního roku se předpokládá zahájení stavebních prací v roce 2028. Tento termín však mluvčí SŽ Dušan Gavenda dříve označil spíše za realistický pro vypsání výběrového řízení na zhotovitele, přičemž samotná stavba by mohla trvat osm let.
Souběžně s novým nádražím se má stavět i přestupní terminál u Vídeňské ulice. Zatím bez uvedení termínů se mluví i o podzemní železnici, která má propojit sever a jih Brna. Počítá se také s tím, že hlavní nádraží bude mít vyčleněné pro nákladní dopravu dvě koleje, pro osobní dopravu má být určeno 17 kolejí. Na hlavní stanici bude k dispozici také 1200 parkovacích míst, dalších zhruba 70 v Židenicích a Černovicích.
V polovině letošního roku projekt významně pokročil i na mezinárodní úrovni. Evropská unie schválila revidovanou politiku rozvoje transevropské dopravní sítě TEN‑T. Potvrdilo se tak, že Brno nadále leží na křížení dvou prioritních koridorů – Baltsko‑jaderského a Rýnsko‑dunajského. Tato poloha znamená nejen vyšší prestiž pro město, ale také potřebu zajistit lepší propojení s evropskou dopravní sítí.
„Jednou z podmínek pro městské uzly, kterou Brno již naplňuje, je schválený plán udržitelné mobility města, kde je projekt přestavby uzlu obsažen. Pro Brno to znamená i příležitost získat další dotační spolufinancování na výstavbu městské infrastruktury,“ dodává radní Petr Kratochvíl.
Stavební práce již probíhají, a to nejen v oblasti železniční infrastruktury, ale také na městské úrovni. Město získalo stavební povolení a zahájilo práce na prodloužení Uhelné ulici, což by mělo sloužit nejen k obsluze samotného nádraží, ale i nově vznikající čtvrti Trnitá.
Zeleň jako součást projektu
Tak komplexní projekt, jakým je přestavba brněnského nádraží, s sebou nese různé komplikace. Jednou z nich je soudní spor, který inicioval spolek Děti Země. Ten podal žalobu na rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje týkající se části budoucího bulváru. Tento spor zpomaluje některé části projektu, i když se týká především vedlejších stavebních úseků.
„Nechceme předjímat rozhodnutí soudu v této věci, ale je namístě potvrdit, že zájmům ochrany přírody věnujeme při přípravě projektu patřičnou pozornost. V dlouho zanedbaném území nepochybně dojde ke kácení keřů a náletových dřevin. Nicméně počítáme s výsadbou stromů a vytvořením zelených ploch, které zohlední podmínky pro zasakování dešťových srážek a další opatření v oblasti modrozelené infrastruktury,“ dodává náměstek Černý.
Přestože ekologické výzvy a soudní spory představují obtíže, prozatím se zdá, že nezpůsobí zásadní zpoždění projektu. Ani během letošních povodní nedošlo k žádným závažným problémům při koordinaci protipovodňových opatření na řece Svratce, které jsou součástí přestavby uzlu.
Start ještě v tomto desetiletí
Do konce letoška plánují brněnští zastupitelé pracovat na podrobnější projektové dokumentaci, jejím schvalování a majetkoprávní přípravě. Podle radního Petra Kratochvíla největší výzvou bude fáze výstavby nejen hlavního nádraží, ale i do něj zapojených tratí a navazujících ulic a veřejných prostranství. Dnes je dolní nádraží a okolí v podstatě bez většího napojení na zbytek města.
Stáhněte si přílohu v PDF
Důležitá bude také účinná koordinace se Správou železnic při rozvržení prací, aby co nejméně zasahovala do každodenního života obyvatel města. „Velkou výhodou je, že práce na městské infrastruktuře budou probíhat mimo hustě obydlené oblasti,“ říká Kratochvíl.
Úspěch tak rozsáhlého projektu, jako je přestavba brněnského železničního uzlu, však závisí nejen na technickém a stavebním provedení, ale i na podpoře veřejnosti a politických zástupců. Radní Petr Kratochvíl vnímá velký zájem o tento projekt, a proto město ve spolupráci se Správou železnic a Ředitelstvím silnic a dálnic připravuje otevření nového informačního centra. To by mělo občanům i návštěvníkům Brna přinést komplexní informace o všech fázích projektu, od jeho přípravy až po finální realizaci.
„Zapojení veřejnosti do přípravy a následné realizace takto velkých projektů, jako je například přestavba železničního uzlu Brno nebo budování Velkého městského okruhu Brno, je pro jejich úspěch a kladné přijímání velmi důležité,“ zdůrazňuje Kratochvíl.
Článek vznikl ve spolupráci se Statutárním městem Brno.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost železnice.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
