Armádní nákupy pomáhají českým firmám stát se dodavateli světových výrobců

Pro domácí průmysl jsou obří investice do dlouho odkládané modernizace české armády příležitostí. Tuzemští zbrojaři sice bojový letoun F‑35, transportní letadla C‑390 nebo bojová vozidla CV90 sami vyrobit nedokážou, mohou ale těžit ze spolupráce s jejich dodavateli. Americké firmy Lockheed Martin a Pratt & Whitney, brazilský Embraer nebo evropský BAE Systems totiž zakázky dostaly i s podmínkou, že se na nich český průmysl bude podílet.

A nejde o úplně malé peníze. Vždyť pořízení 246 bojových vozidel pěchoty vyjde téměř na 60 miliard korun, dva transportní stroje od Embraeru budou stát 13 miliard. A největší nákup 24 bojových letadel páté generace, která dodá Lockheed Martin, vyjde dokonce na 150 miliard. Což je největší akvizice v moderní historii české armády.

Z velkých zakázek tak české armádě ještě zbývá pořízení tanků Leopard 2A8, kde se nyní vyjednává o společném nákupu s německým bundeswehrem. Obměna vrtulníků sovětské výroby naopak už proběhla. Na základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou je od července všech 12 vrtulníků (osm UH‑1Y Venom a čtyři AH‑1Z Viper) od společnosti Bell, které stály téměř 15 miliard korun.

„Na investice do modernizace armády teď jde kolem 60 procent rozpočtu na obranu,“ řekla nedávno v rozhovoru pro HN Radka Konderlová, vrchní ředitelka sekce průmyslové spolupráce na ministerstvu obrany. Jejím úkolem je přispět k tomu, aby se z deklarací a memorand staly skutečné smlouvy. České firmy a univerzity se díky nim navíc dostanou do dodavatelských řetězců globálních koncernů a získají důležité reference a kontakty. Příležitost je to i pro státní podniky pod ministerstvem obrany, hlavně pro letecký LOM Praha a pozemní VOP CZ.

Například výrobce vozidla BAE Systems by měl v takzvaných offsetech „rozpustit“ 40 procent celkové zakázky. První obrněnce dostane armáda v listopadu 2026, úplně všechny budou hotové v roce 2030. Švédský koncern už má podepsané smlouvy s 20 českými podniky, včetně státního podniku VOP CZ. Ten bude integrátorem celé zakázky. To znamená, že ze švédského Örnsköldsviku dostane korbu vozidla a bude do ní montovat všechny komponenty předepsané výrobcem. Dalším důležitým dodavatelem je firma Excalibur Army (součást skupiny CSG), která se postará o výrobu kanonových věží. Jejich prototyp už byl v létě dokončen. Přerovská Meopta zajistí do CV90 optické přístroje, firma Ray Service kabeláž a společnost VR Group simulátory.

České firmy dodavateli pro Lockheed Martin

Průmyslová spolupráce v případě švédských obrněnců je zatím nejdále. Mnohem těžší je dostat se do zakázek spojených s letouny F‑35. To se podařilo výrobci proudových motorů PBS Velká Bíteš. PBS vede konsorcium zahrnující ještě firmu One3D z Mohelnice, specializující se na kovový 3D tisk, a centrum HiLASE pod Fyzikálním ústavem Akademie věd, které se zabývá laserovými technologiemi.

Cílem je vývoj a certifikace alternativního výrobního procesu pro výfukovou mřížku integrovaného energetického modulu. V projektu se uplatní nejmodernější technologie, jakými jsou aditivní výroba, laserové zušlechťování povrchů a pokročilé tepelné zpracování ve vakuové peci. Hotovo by mělo být do roku 2029. Až se to podaří, stane se trojice tuzemských firem součástí globálního dodavatelského řetězce Lockheed Martin.

„Je to ideální projekt. Kombinuje tradiční průmyslový podnik a malou, technologicky velmi inovativní firmu a výzkumné centrum. Navíc je spojený s vývojem, který má uplatnění v celém dodavatelském řetězci letounu F‑35,“ uvedla Konderlová z ministerstva obrany. Podle ní se Lockheed Martin v dohodě o průmyslové spolupráci zavázal, že bude vyhledávat další příležitosti ke spolupráci v pokročilých technologiích. Ať už jde o kybernetickou bezpečnost, senzoriku, nebo vesmírné technologie.

Vůbec první dohodu s Američany letos v květnu podepsal státní podnik LOM Praha. Týká se budoucího výcviku armádních pilotů v jeho pardubickém Centru leteckého výcviku (CLV). „Je to pro nás prestižní záležitost, významný odborný posun v našich schopnostech a reference do budoucna,“ uvedl Jiří Protiva, generální ředitel LOM Praha.

Nejdříve proběhne analýza stávajícího výcvikového systému. Na jejím základě se pak vypracuje nový. Ten bude podle Protivy „reflektovat potřeby nutné k hladkému přechodu pilotů z podzvukových proudových strojů L‑39NG Skyfox na bojový letoun F‑35“. Výrobcem „třicetdevítek“ je firma Aero Vodochody. U výukových systémů, včetně simulátorů, je prostor také pro dceřinou firmu VR Group. Podle Protivy se LOM Praha dohaduje s armádou a firmou Lockheed Martin ještě o spolupráci při údržbě a logistice.

Na říjnovém obranném veletrhu Future Forces byly představeny další tři projekty pro americký Lockheed Martin. Zajímavá je spolupráce vědců z Fakulty elektrotechnické ČVUT a odborníků Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu, kteří se budou podílet na výzkumu a vývoji nového bezpilotního prostředku. Ten díky metodám umělé inteligence zvládne manévry, jež jsou pro lidského pilota obtížně dosažitelné.

Svoji pozici v rámci dodavatelského řetězce si upevnil americký Honeywell, který už teď ve výrobním závodě v Hlubočkách u Olomouce vyrábí díly pro pomocné motorové jednotky F‑35. Novou smlouvou rozšiřuje spolupráci na vývoji klíčových komponent.

Američané navíc mimo tento „balík“ spolupracují s dalším českým dodavatelem. Konkrétně firmou Seko Aerospace podnikatele Vlastimila Sedláčka. Už loni ji sám oslovil výrobce motorů Pratt & Whitney. Ještě předtím, než Česko nákup F‑35 odkleplo. Seko má zakázku na díly do obřích motorů, jež tyto stíhačky pohání. Sedláčkova firma už do Pratt & Whitney dodávala dřív. Šlo ale o civilní zakázky do motorů pro business jety Falcon 6X a motory pro dopravní letadla Airbus A220.

Na Embraeru vydělává Aero Vodochody

Zatím posledním velkým kontraktem, který Česko podepsalo letos v říjnu, byla koupě transportních letadel C‑390 Millennium od brazilského Embraeru. Tento moderní typ stroje má v české armádě nahradit stárnoucí stroje Casa pořízené v roce 2010. V rámci NATO pak je konkurentem strojů C‑130 Hercules od americké firmy Lockheed Martin. Ve střední Evropě si C‑390 pořídilo také Maďarsko a Rakousko. V rámci států NATO už ho používají čtyři státy. Embraer tak má poměrně dobře nakročeno k tomu, aby se jeho stroje staly v rámci aliance standardem.

Letectví

Stáhněte si přílohu v PDF

To je dobrá zpráva pro společnost Aero Vodochody, která s Embraerem spolupracuje od roku 2011. Každý prodaný stroj tak už teď má českou stopu. Ve Vodochodech se pro C‑390 vyrábí náběžné hrany křídel, dveře, nákladní rampy a části trupu.

„Letos je výroba letounu výrazně navýšena. Ze čtyř sad v roce 2024 na osm v roce 2025, s výhledem na produkci až dvanácti sad ročně. Celková roční hodnota dodávek přesáhne 700 milionů korun a bude v dalších letech růst,“ řekla Radka Černá, mluvčí Aera Vodochody.

Aero se snaží zapojit také do projektu F‑35. Konkrétní spolupráci s Lockheed Martin a Pratt & Whitney ale firma zatím nemá. Naopak již zmíněný LOM Praha se bude podílet na servisu a údržbě českých C‑390 i jejich logistické podpoře. „Máme skrze tuto dohodu možnost vycvičit své techniky na údržbu letounů C‑390 přímo u výrobce,“ uvedl Protiva z LOM Praha.

Šéf bezpečnostní divize brazilského Embraeru Joao Bosco Costa Junior v srpnovém rozhovoru pro deník E15 nevyloučil ani možnost, že se Česko stane podpůrným centrem pro další uživatele těchto letadel.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Letectví.