Když řecký stát na podzim roku 2009 ohlásil, že není schopen splácet své závazky, málokdo tušil, jak hluboká a vleklá bude jeho dluhová krize. Ta na léta rozkolísala celou eurozónu a v samotném Řecku jenom v následujících třech letech způsobila pokles HDP o více než čtvrtinu, zatímco průměrná míra nezaměstnanosti vylétla na 26 až 28 procent.
Zemi před státním bankrotem zachránily půjčky mezinárodních věřitelů, kteří jí v podobě tří „balíků“ celkem poskytli kolem 300 miliard eur, tedy 7,5 bilionu korun. Tyto finanční injekce ale podmínili tím, že vláda v Athénách bude přísně šetřit, bojovat s daňovými úniky a také privatizovat státní majetek.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Nebo zkuste
předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné?
Přihlaste se
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
