V době, kdy si Česko připomíná 35. výročí sametové revoluce, vracejí se vzpomínky na tuto éru, stejně starou Baltskou cestu i na mladistvý idealismus, který tato hnutí poháněl. Hnutí, která zformovala naše země tehdy a která vrhají světlo na pokračující boj Ukrajiny za svobodu dnes.
V 17 letech jsem byl dychtivým teenagerem v litevské Klaipédě, která žila svobodným probuzením naší země. Duch změny mě zasáhl v létě 1988 odezvou Jeffersonovy myšlenky, že „každá generace potřebuje vlastní revoluci“. Živě si vzpomínám na první litevské trikolory na studentském festivalu Gaudeamus Baltic ve Vilniusu a jejich záběry v televizi – vlajky kdysi ukryté na půdách nyní zaplnily naše ulice jako symboly tiché revoluce, která odvážně vykročila na světlo. Od té chvíle jsem se zúčastnil každého shromáždění v Klaipédě a později ve Vilniusu, s nadějí a jako všichni Litevci dychtivě sledoval demokratické vlny šířící se střední a východní Evropou. Pokud uspěje jedna země, mohou uspět i ostatní – a stejně tak to platilo i naopak. Přesto bylo v prvních dnech zpráv z Československa málo.
Co se dočtete dál
- Jaký význam mělo Československo v litevském povědomí?
- Jak Litevci vnímali sametovou revoluci?
- Jaké paralely může dnes najít mezi historickými revolucemi a současným bojem Ukrajiny za svobodu?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.