V době, kdy si Česko připomíná 35. výročí sametové revoluce, vracejí se vzpomínky na tuto éru, stejně starou Baltskou cestu i na mladistvý idealismus, který tato hnutí poháněl. Hnutí, která zformovala naše země tehdy a která vrhají světlo na pokračující boj Ukrajiny za svobodu dnes.

V 17 letech jsem byl dychtivým teenagerem v litevské Klaipédě, která žila svobodným probuzením naší země. Duch změny mě zasáhl v létě 1988 odezvou Jeffersonovy myšlenky, že „každá generace potřebuje vlastní revoluci“. Živě si vzpomínám na první litevské trikolory na studentském festivalu Gaudeamus Baltic ve Vilniusu a jejich záběry v televizi – vlajky kdysi ukryté na půdách nyní zaplnily naše ulice jako symboly tiché revoluce, která odvážně vykročila na světlo. Od té chvíle jsem se zúčastnil každého shromáždění v Klaipédě a později ve Vilniusu, s nadějí a jako všichni Litevci dychtivě sledoval demokratické vlny šířící se střední a východní Evropou. Pokud uspěje jedna země, mohou uspět i ostatní – a stejně tak to platilo i naopak. Přesto bylo v prvních dnech zpráv z Československa málo.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaký význam mělo Československo v litevském povědomí?
  • Jak Litevci vnímali sametovou revoluci?
  • Jaké paralely může dnes najít mezi historickými revolucemi a současným bojem Ukrajiny za svobodu?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.