Více peněz pro doktorandy, schválila sněmovna

Podmínky studia doktorandů včetně jejich lepšího ohodnocení upraví vládní novela vysokoškolského zákona, kterou ve středu schválila sněmovna. Poslanci předlohou změnili postavení akreditačního úřadu, který má být nově samostatnou právnickou osobou s větší nezávislostí na ministerstvu školství. Úřad by měl nově akreditovat i programy vyšších odborných škol. Novelu teď dostanou k posouzení senátoři.

Změny v akreditačních procesech, jak je prosadila skupina koaličních poslanců, vyvolaly spory. Při zahájení závěrečného kola projednávání novely koncem října se úpravy zastával ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle evropských standardů podle něho musí vzniknout samostatný právní subjekt. Akreditace programů vyšších odborných škol pak podle ministra nepovede ke změnám jejich financování. Vyšší odborné školy podle něho budou moci v budoucnu nabízet žádané jednoleté nebo dvouleté technické studijní programy. Podle zástupců opozičního ANO může být za změnou snaha o umělé rozšíření kapacit vysokého školství.

Univerzity by podle vládní předlohy měly přijímat k doktorskému studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni. Novela má motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, což by řešilo jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo při nástupu na rodičovskou dovolenou. Vysoké školy by si podle novely mohly vybrat, zda budou doktorandům vyplácet stipendium, mzdu či plat nebo kombinaci obojího. Příjem doktorandů v prezenčním studiu by podle návrhu měl být nejméně 1,2násobek minimální měsíční mzdy.

Vládní předloha také rozvolňuje podobu státních závěrečných zkoušek, mění systém stipendií a zpřísňuje postih za neoprávněné užívání titulu absolventa vysoké školy. Nově by mohli lidé dostat pokutu až 50 tisíc korun, desetkrát více než nyní. Sněmovna několikrát hlasovala o úpravě odebírání vysokoškolských titulů. Nakonec neschválila pozměňovací návrh Jakuba Michálka (Piráti), aby to bylo možné až do deseti let po vykonání státní zkoušky místo až do sedmi let, jak navrhla vláda. Michálek ale prosadil povinnost vysokých škol zveřejňovat bezodkladně na internetu bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce studentů.

Sněmovna doplnila novelu na návrh koaličních poslanců o úpravu zvýhodněných studentských úvěrů s mírnějšími pravidly, než jaká platí pro poskytování běžných spotřebitelských půjček. Dolní komora do ní vložila také úpravu Romany Bělohlávkové (KDU‑ČSL) o rozšíření sociálního stipendia pro matky studující vysokou školu, aby si mohly snáze zajistit hlídání svých malých dětí. Podle návrhu Renáty Zajíčkové (ODS) schválila určité úlevy ve studiu i pro těhotné studentky.

Dolní komora odmítla většinu opozičních poslaneckých pozměňovacích návrhů, které se týkaly způsobu řízení vysokých škol. Upravila řešení případné nečinnosti akademického senátu fakulty či akademického senátu vysoké školy při odvolávání děkana, jak navrhl školský výbor. Na návrh školského výboru sněmovna uzákonila také zvláštní oprávnění vysoké školy při zajištění bezpečnosti. Změna souvisí s loňskou tragédií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde její student zastřelil 14 lidí a poté i sebe. Vysoká škola by s předchozím souhlasem příslušného ministerstva mohla vyhlásit mimořádný školní stav. Škola nebo i její fakulta by mohla za jeho trvání upravit například lhůty pro plnění studijních povinností, osvobození či prominutí poplatků nebo například délku akademického roku a jeho členění.