Mzdy rostou, jejich reálná hodnota je ale na úrovni roku 2018

Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o sedm procent na 45 412 korun. Při zohlednění inflace dosáhl reálný růst mezd 4,6 procenta, reálná mzda tak rostla třetí čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Podle analytiků ale letošní zvyšování mezd ještě nepokrylo předchozí dva roky propadu, v současnosti podle nich kupní síla domácností odpovídá třetímu čtvrtletí roku 2018.

Ve výši mezd také přetrvávají výrazné regionální rozdíly. Zatímco v Praze přesahuje průměr 55 tisíc korun, v Karlovarském kraji jako v jediném v zemi zatím nepřekročila čtyřicetitisícovou hranici.

„Ve srovnání s loňským rokem jsou sice mzdy nominálně i reálně vyšší, předchozí dva roky vysoké inflace se ovšem na úrovni životní úrovně výrazně podepsaly. V reálném vyjádření je současná hodnota mezd stejná jako v roce 2018,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta Petra Pavla David Marek.

Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že reálná mzda dosáhla zatím nejvyšší úrovně na konci roku 2020. „Od té doby ovšem dokázala propadnout o dramatických 8,9 procenta,“ uvedl. Podle něj se podaří zmíněnou úroveň překonat až v roce 2026.

Růst mezd se podle analytiků přes vyšší spotřebu domácností projeví i růstem hrubého domácího produktu. „Tři faktory nicméně omezují promítání růstu průměrných mezd do spotřeby. Zaprvé, k vyššímu růstu mezd letos dochází ve vyšších příjmových patrech, která mají menší sklon ke spotřebě. Zadruhé, letos omezuje růst kupní síly zvýšení daně z příjmu. Zatřetí, pozorujeme jistý nesoulad mezi vývojem průměrné mzdy a objemem vyplacených mezd, který je zřejmě důsledkem zkracování úvazků ve firmách,“ upozornil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka uvedl, že mzdy rostly rychleji, než předpokládala prognóza ČNB, což může být argument pro přerušení poklesu sazeb. „Vyšší dynamika mezd by mohla převážit jazýček na misce vah a přesvědčit alespoň čtyři ze sedmi radních k hlasování pro stabilitu sazeb. Odklad snížení úrokových sazeb by mohl mírně zpomalit obnovu ekonomiky, zpomalit pokles úrokových sazeb u úvěrů a vytvořit alespoň krátkodobý tlak na posílení koruny,“ řekl Peterka.