Z možnosti, že někdo ze zahraničí ovlivní volby demokratického státu pomocí sociální sítě a ohrozí tak jejich férovost, se stává v Evropě neobvykle velký strašák. Způsobů, jak volby ovlivnit, je samozřejmě víc, od informačních operací po kybernetické útoky. Ale po tom, co se stalo v listopadu s rumunskými prezidentskými volbami, se pozornost soustředila na sociální sítě. Podpora okrajového kandidáta Calina Georgeska vyletěla rychle extrémně vysoko – až se tamní politická scéna vyděsila natolik, že kvůli obviněním z manipulace jeho podpory na sociální síti TikTok Ústavní soud prezidentské volby zrušil a nařídil jejich kompletní opakování.

Logicky se tak objevuje obava, jak před podobnou manipulací zvenčí ochránit podzimní české parlamentní volby. Poslanecká sněmovna k tomuto tématu minulý týden uspořádala seminář, jehož jsem byl moderátorem. Ocitl jsem se tak na chvíli na druhé straně stolu – proti zvědavým kolegům novinářům, úředníkům různých státních institucí i části politiků. To mi poskytlo jinou perspektivu. I díky ní jsem po dvou hodinách místy velmi technické debaty nabyl dojmu, že převážná část nejen novinářů, ale i zástupců institucí a politiků vlastně pořád neví, co se může stát a zda a jak se tomu dá zabránit. A to nejen proto, že neznají situaci v Rumunsku.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • – Jak vypadala diskuse ve sněmovně o zahraničním vlivu na volby
  • – V čem je hlavní slabina, na kterou míří zahraniční útok
  • - Proč je pro Česko důležité přijmout jeden nový zákony, které volby pomůže ochránit
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se