Dobré ráno, Vincente, přeji ti hezký den,“ vítá ráno Bára spolužáka v kruhu na koberci vzadu ve třídě a předává mu dvě plyšové myšky. Takhle se postupně vystřídají všichni čtvrťáci ze Základní školy Vrané nad Vltavou. Každé ráno si sdělí novinky a zážitky z předchozího dne, ale i to, jak se cítí nebo co je čeká přes den ve škole. Můžou říct i vtip nebo si zahrát krátkou hru. Myšky si berou domů na víkendy a pak ostatním na fotkách ukazují, kde s nimi byly. Každý žák má deník, kam si píše, co dělal.
Hlavní slovo má žák
Kdo nechce mluvit, nemusí, a nemusí ani nikomu vysvětlovat proč. „Já si toho ale všimnu. Za žákem pak můžu někde v soukromí zajít a ujistit se, že je všechno v pořádku, nebo zjistit, co ho trápí,“ vysvětluje třídní učitelka čtvrťáků Radka Chaloupková, která v programu Začít spolu učí už od roku 2005.
Skrze ranní kruhy se podporují dobré vztahy ve třídě, na což navazuje i práce v takzvaných centrech aktivit, která jsou jádrem programu Začít spolu. Díky důrazu na wellbeing, tedy spokojenost dětí a různorodost práce či metod učení, se programem inspirovali i tvůrci nových Rámcových vzdělávacích programů pro základní a mateřské školy. Ty nahradily dřívější osnovy, školy podle nich musí učit. První zájemci podle nových pravidel mohou učit od letošního září, všichni povinně pak od roku 2027.
Jak fungují centra aktivit? Děti z Vraného ve skupinkách musí projít všech pět center – čtení, psaní, matematika, věda a objevy a ateliér. Obvykle mají vyřešit dané zadání, například něco změřit nebo vytvořit.
Každých čtrnáct dní mají jiné téma, nyní žábu. Jindy plánují módu a oblékání, páťáci si vymysleli i úkoly na téma populární počítačové hry Minecraft. „Dříve jsme vycházeli z témat v předmětu Člověk a jeho svět, později jsme ale zjistili, že je velmi výhodné zapojit do výběru témat a plánování samotné děti,“ popisuje Chaloupková. V centrech aktivit pracují často i dvě hodiny v kuse, takže zvonění někdy ignorují. A pokud to jde, přestávku si udělají, kdy jim to vyhovuje. Kromě toho mají i standardní hodiny češtiny a matematiky, kde píšou i diktáty nebo trénují násobilku.
Stejným kruhem jako ráno žáci den také uzavírají. Reflektují při něm, co se naučili, co jim šlo dobře a co hůře, jak se jim pracovalo. Co se jim líbilo a co naopak nikoliv. Hodnotí i své vlastní výkony a dávají si doporučení do dalšího dne. „Pro děti je sdílení důležité, rozhodně to neberou jako promarněný čas,“ říká učitelka Chaloupková. Díky tomu, že jsou žákyně a žáci naučení hodnotit se, není to pro ně problém ani při takzvaných tripartitních třídních schůzkách, kde se společně potkají učitel, dítě i rodiče. „Hlavní slovo mají děti,“ popisuje učitelka. Také hodnocení probíhá slovně a žáci tak dostávají bezprostřední zpětnou vazbu.
Právě schopnost žáků sledovat, posuzovat a rozvíjet své vlastní učení je jeden z hlavních benefitů programu Začít spolu. Ukázal to výzkum z let 2021 až 2023, který pořádali vědci z Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. „Děti mají stále chuť se učit a klást otázky. Program u nich posiluje schopnosti, které hlavní vzdělávací proud systematicky nepodporuje, jako právě třeba sledování vlastního učebního pokroku,“ říká ředitelka neziskové organizace Step by Step ČR, který je zastřešen mezinárodní organizací ISSA se zastoupením ve 32 zemích světa.
Program Začít spolu
U zrodu programu Začít spolu – ve světě je známý pod označením Step by Step – stál mezinárodní Open Society Foundations s původem ve Spojených státech amerických. Ten poskytl finance na to, aby v zemích bývalého východního bloku mohl vzniknout program, který podpoří vzdělávání založené na demokratických principech.
Program staví na moderních poznatcích z pedagogiky a psychologie, zároveň se opírá o osvědčené postupy, ke kterým se zejména evropská pedagogika dopracovala v průběhu svého vývoje.
Naplňuje princip takzvaných 4K: komunikace, kreativita, kritické myšlení a kooperace.
Děti aktivně zapojuje do práce, podporuje vnitřní motivaci dětí k učení.
Program se snaží do chodu školy nebo školky zapojit také rodiče a pracovat s komunitou kolem dětí.
Nalezneme v něm myšlenky Jana Ámose Komenského i Marii Montessori.
V Česku prošlo vzděláváním v programu Začít spolu více než 15 tisíc pedagogů. Učí podle něj zhruba 250 škol.
Na konci minulého roku oslavil třicet let své existence.
Děti vyučované podle zásad programu Začít spolu jsou podle vědců kreativnější, umí lépe vyhodnotit své schopnosti a méně trpí úzkostí ze školního prostředí. Díky tomu, že se program tolik nezaměřuje na výkon, ho rádi vyhledávají rodiče, kteří preferují jiný přístup ke vzdělávání, než na jaký si pamatují ze svého dětství. Například Základní škole Kamenná stezka v Kutné Hoře se díky Začít spolu podařilo do vylidňující se školy přilákat velkou část rodičů.
Někteří rodiče se na druhou stranu obávají, aby dobré komunikační schopnosti a sebehodnocení nebyly na úkor požadovaných akademických znalostí a žáci pak neměli později ve vzdělávání nedostatky. Podle závěru výzkumníků sice mají žáci v první a druhé třídě s programem Začít spolu zpravidla nižší znalosti než jejich vrstevníci z běžných tříd, na konci prvního stupně v pátých třídách už je ale převyšují.
Analýza národního zjišťování výsledků žáků pátých ročníků, založená na datech České školní inspekce, ukazuje, že žáci z programu Začít spolu dosahují stejných nebo lepších výsledků než žáci z běžných škol. Úspěšnější jsou zejména ve schopnosti sebehodnocení a zároveň jim významně lépe jde řešení problémových matematických úloh.
„Tento paradox vzniká tím, že v běžných třídách se klade příliš velký důraz na osvojování očekávaných poznatků, ale nevěnuje se dostatečná pozornost kultivaci schopností a dovedností, které jsou z dlouhodobého hlediska pro rozvoj vzdělávání podstatné,“ vysvětlují výzkumníci ve zprávě.
Výhody programu Začít spolu
Tím, že se žáci částečně podílí na složení výuky a sami si stanovují vzdělávací cíle, jsou nezvykle samostatní a zodpovědní.
Daří se u nich budovat přesvědčení, že chyba není negativně hodnocena.
Díky důrazu na spolupráci se posiluje individuální výkon jednotlivce.
Klima ve třídách je přívětivější, žáci se v nich cítí lépe. Přitom z mezinárodního šetření PISA pravidelně vychází, že české děti jsou, co se týče dobrého pocitu ze školy, v mezinárodních srovnáních na posledních příčkách.
Žáci ze tříd s programem Začít spolu jsou úspěšnější než jejich vrstevníci z běžných škol zejména ve schopnosti sebehodnocení a zároveň jim významně lépe jde řešení problémových matematických úloh.
Žáci, kteří zvládnou řídit své učení, mají do budoucího studia výhodu. Důležité je prostředí ve třídě, které umožňuje emoční bezpečí a rozvoj kreativity. Díky tomu se naučí řešit problémy i netradičním způsobem.
Začali jsme stěhováním nábytku
Program Začít spolu funguje na velmi podobných principech také v mateřských školách. Před třemi lety se do něj zapojila také Mateřská škola Malín v Kutné Hoře. Díky nadačnímu fondu Eduzměna absolvovali školení o tom, co pracovat v programu obnáší, a zalíbilo se jim to. „S kolegyněmi jsme si řekly: Jdeme do toho. Hned jsme začaly s přestavbou celého prostoru školky, byly jsme tady až do pozdního večera,“ vzpomíná zástupkyně ředitelky Barbora Syřínková.
Dříve měly všechen nábytek u zdi, dobře tak na děti viděly a měly přehled o tom, co dělají. Nyní jsou vytvořené koutky, kam si děti mohou zalézt. Například ten, kde si mohou stavět z různých stavebnic. „Zpočátku jsme se obávali, že na ně neuvidíme, ale nakonec to vůbec nevadí,“ popisuje Syřínková.
Stáhněte si přílohu v PDF
Stejně jako v základních školách začínají ranním kruhem a pak ve vybrané dny pokračují v centrech aktivit. Trochu bojují s tím, že některé činnosti lákají všechny děti, počet míst v nich je ale omezen. „Všichni obvykle chtějí do pohybového centra, vejdou se tam ale jen tři děti,“ vysvětluje Syřínková. Podle pravidel ale děti musí projít při každému tématu všemi centry, takže se střídají. Zároveň se tak učí trpělivosti. Aby to bylo pro děti přehledné, každé má na provázku navlečenou svou značku, kterou si pověsí na háčky u jednotlivých center aktivit.
Úroveň obtížnosti jednotlivých úkolů se plánuje tak, aby je děti zvládly samostatně bez pomoci dospělého a aby mezi sebou vzájemně spolupracovaly, radily se, experimentovaly a hledaly způsoby řešení. Pedagog je v roli pozorovatele a pomáhá těm, kteří podporu potřebují.
Někdy je v centrech aktivit i kuchyňka. Děti tak pekly sušenky nebo zdravé hranolky a to mělo velký úspěch. „Všimli jsme si, že jsou děti otevřenější a také samostatnější. Ukazuje se, že když jim dáme důvěru, tak zvládnou mnoho věcí samy,“ hodnotí proměnu dětí po změně způsobu fungování školky Syřínková.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice do vzdělání.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
