Celý svět byznysu čekal během inauguračního projevu Donalda Trumpa i při jeho následných promluvách na to, jestli hned první den ve funkci zvedne kolem Spojených států novou celní bariéru a začne tak nové kolo obchodních válek. Na univerzální clo však nedošlo a „odklad“ dostaly i země, na které má nový šéf Bílého domu v obchodních otázkách obzvlášť spadeno. Tedy Čína, Mexiko a Kanada, za nimiž hned následuje Evropská unie. Klíčový Trumpův slib z volební kampaně však nepadá pod stůl, jen na něj – Trumpovými slovy – Amerika „ještě není připravena“.

Hned v první vlně prezidentských dekretů však došlo na problém, který je pro Evropu také citlivý: na zdanění nadnárodních – obvykle však v Americe sídlících – korporací, které mají v řadě zemí miliardové tržby, ale platí jen zanedbatelné nebo nulové daně. Trump nejen že torpédoval několikaleté úsilí najít řešení v rámci OECD, hned si i objednal ekonomické zbraně na země, které americké giganty daní nebo budou chtít danit. Což je i Česko.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Kolik mohla „minimální daň na korporace“ vynést?
  • Co ji pohřbilo?
  • Jak je to v Česku?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se