Velké plány s pražskou železnicí: tunely pod městem, dvoupatrová stanice pod hlavním nádražím, 185 miliard

Správa železnic zveřejnila výsledky studie na přestavbu pražského železničního uzlu. Ze tří variant nakonec vybrala tu skromnější, která počítá hlavně s novou stanicí pod pražským hlavním nádražím. I ta má ale podle současných odhadů stát 185 miliard korun.

„Je to práce na mnoho desetiletí, ale je potřeba vytyčit směr,“ řekl v úterý novinářům ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Všechny tři varianty působily z dnešního pohledu velkolepě. Ze sítě navrhovaných železničních tunelů pod městem má vzniknout nakonec hlavně ten pod Václavským náměstím směrem na Smíchov, druhou částí má být posílení současných vinohradských tunelů směrem na Vršovice. Vznikne dvoupatrová železniční stanice pod hlavním nádražím, další čtyři podzemní zastávky pak na Václavském náměstí, Karlově náměstí, v Karlíně a na Florenci. 

Jančurova největší chyba, kterou nakonec neudělal. Do výslužby jdou lokomotivy, které ho před ní uchránily

14. 1. 2025 ▪ 5 min. čtení

Studie se chystala od roku 2021. Přitom nápady rozšířit pražskou železniční síť pod zemí ve stylu německých S-Bahn se objevovaly už mnohem dříve. Během přípravy studie se v plánech ještě objevil požadavek na propojení hlavního nádraží s rychlodráhou na letiště.

„Vycházeli jsme z toho, co je obvyklé řešení ve světě, tedy napojení na hlavní nádraží. V budoucnu bude možné tady propojit regionální dopravu a expresy,“ uvedl Kupka.

Nejkratší směr přes Hrabovku na Negrelliho viadukt by ale vyžadoval zhruba 25 metrů převýšení na necelém půlkilometru trasy. A to by znamenalo asi padesátipromilové stoupání, tedy asi dvojnásobek toho, co je na železnici obvyklé.

Plánovaná podzemní stanice by to měla aspoň zmírnit – má vzniknout zhruba pod prvními nástupišti a historickou Fantovou budovou.

Projektanti počítají na celé stavbě se sklony maximálně 40 promile a hloubkami stanic až 40 metrů – sklony jsou tedy vyšší, než je teď na české železnici obvyklé, a budou místy připomínat spíše metro. Právě trasám metra se bude muset hlavně trať na Smíchov v centru několikrát vyhnout. Kapacita tratí má být 16 vlaků za hodinu v obou směrech.

„První části bychom mohli začít stavět od roku 2035,“ uvedl Pavel Paidar ze Správy železnic.

Hlavní vizí je snaha o kapacitní propojení Prahy a středních Čech – tak aby rostoucí pražská aglomerace unesla očekávané až tři miliony obyvatel, uvedl středočeský radní pro dopravu Petr Borecký (STAN). „I my v České republice se umíme dívat za horizont. Tohle je projekt, který přesahuje dnešek, možná až do příštího století,“ uvedl Borecký. Tunely by měly být využívané hlavně regionální dopravou, dálková má zůstat hlavně na povrchu.

Schválený záměr Správa železnic ve spolupráci se státem, krajem a hlavním městem zanese do strategických dopravních plánů. Úprava čeká také zásady územního rozvoje a územní plány.

Klíčová otázka jsou ale peníze. „Budeme určitě přemýšlet o PPP projektech i financování z programů Evropské unie. Na tohle by se prostředky měly najít,“ řekl HN Kupka.

Velkorysejší varianty počítaly i s dalšími tunely – s odbočkou před Karlovým náměstím a tratí přes Albertov a náměstí Bratří Synků do Vršovic.