První pražský tunel od dob Blanky má proměnit dopravu na východě města. Tunel Hloubětín žádá o první razítko

Hlavní město požádalo o klíčové povolení pro stavbu takzvaného hloubětínského tunelu. Projekt, o kterém se začalo mluvit před několika lety, má stát přes šest miliard korun a má podstatně změnit dopravu ve východní části metropole. Podle dřívějších plánů měl být hotový v roce 2029, to se ale zřejmě už nestihne.

Žádost o povolení EIA se objevila v pátek dopoledne v systému spadajícím pod ministerstvo životního prostředí. Předložená dokumentace dává první ucelenější představu o parametrech tunelu, který by mohl být první podobnou stavbou v metropoli od otevření komplexu Blanka v roce 2015.

Tunel má být široký asi 25 metrů a má být rozdělený na dva tubusy, každý zhruba 10,5 metru široký. To je méně než třeba u dálnic, takže při dvou pruzích v každém směru je navrhovaná rychlost 70 kilometrů za hodinu. Magistrát navíc podle dokumentace počítá s tím, že se v něm bude jezdit jen padesátkou.

Šířka samotných jízdních pruhů by ale měla být 3,5 metru, tedy stejně jako na dálnicích, sklony do sedmi procent. Vnitřek by měl být obložený keramickým obkladem, tedy zhruba v podobném duchu jako tunelový komplex Blanka, na délku bude měřit zhruba 670 metrů.

Cena za samotnou stavbu se ještě v roce 2023 odhadovala na 5,7 miliardy korun. Teď už město očekává víc. „Náš odhad je teď kolem 6,5 miliardy korun bez DPH. Ano, je to dost, ale není to dálnice někde v poli, nýbrž složitá stavba uprostřed intravilánu,“ řekl HN náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti).

Bude město tyto peníze mít? „Mělo by a víceméně i mít musí. Bez této stavby se nepohne dokončení městského okruhu,“ řekl Hřib. Soutěž na dodavatele by podle něj měla proběhnout v roce 2027 a dokončení se teď předpokládá na rok 2031.

I málo vytížená dálnice umí pomoci, ukazuje příklad Českých Budějovic. Co bude dál s jihočeskou D3?

4. 2. 2025 ▪ 9 min. čtení

Cílem stavby je zlepšit průjezdnost po takzvaném průmyslovém polookruhu, který se skládá z Kbelské a Průmyslové ulice a propojuje Letňany na severovýchodě se Štěrboholy na jihovýchodě metropole. Plán města je, aby se díky němu zvýšila kapacita úseku na 150 procent současné hodnoty.

V podstatě jde o zahloubení stávající trasy mezi křižovatkami Poděbradská a Kolbenova, kde silnice vede v těsné blízkosti rodinných domů. Současná Kbelská ulice navíc vytváří těžko propustnou bariéru, která je odděluje od dvou menších sídlišť na druhé straně. Denně tudy projedou desítky tisíc aut a místo plní funkci nedokončeného vnitřního i vnějšího okruhu.

Stavba má vést těsně pod povrchem, na kterém místo stávající široké silnice vznikne bulvár se stromořadím. Zmizet z povrchu by měly i velmi časté kolony. Tunel totiž odstraní dvě problematické světelné křižovatky, které obzvlášť ve špičce nápor aut nezvládají.

Uliční síť by měla být s tunelem propojena sjezdy a nájezdy v oblasti křižovatky Kolbenova, tedy v severní části oblasti. Tunel zároveň překříží trasu metra B, která tu vede v relativně velké hloubce; podle dokumentace bude mezi oběma tunely výškový rozestup asi 11 metrů.

Projekt hloubětínského tunelu začal pražský magistrát ještě za předchozího vedení, tehdy se počítalo s dokončením v roce 2029. „Jsem rád, že to pokračuje. Je to totiž jediný silniční tunel, který může v dohledné době Praze pomoci a který je vůbec reálné ve 20. letech stavět,“ řekl v pátek HN bývalý náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha sobě).

Lhůta pro vyjádření k záměru běží podle magistrátu, který řízení EIA i sám provádí, do 10. března 2025.