Dvanáctý únor letošního roku může být pro budoucí historiky zajímavé datum. Realitní magnát z Manhattanu, toho času americký prezident, se rozhodl udělat obchod se sovětským špionem, toho času vládcem Ruské federace. Předmětem obchodu byla země a její obyvatelé na východě Evropy. Té Evropy, která sama zoufale a v zásadě bezmocně hleděla na to, jak se rozpadá uspořádání světa, které jí po desítky let zaručovalo bezpečí.
Parametry obchodu se ještě budou dojednávat, ale Donald Trump začal z pohledu těch, kterých se kšeft nazvaný mírová dohoda na Ukrajině týká, nejhůř, jak mohl. Evropané budou nejspíš postaveni před hotovou věc. Navíc ji budou muset nejspíš zaplatit, což může ve výsledku vést i k extrémům, jako je rozpad Evropské unie. Pokud se někteří z evropských lídrů domnívali, že třeba na právě začínající Mnichovské bezpečnostní konferenci se s nimi Američané budou chtít o dalším postupu poradit a přizvou je ke stolu, tak jsou definitivně vyléčeni.
Co se dočtete dál
- Jak Trump dělá transakční politiku.
- Proč jsou poslední kroky americké vlády pro Evropu problém.
- V čem je inspirativní pohled do předválečné Británie.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
