Svědectví z ulice: Fentanyl? To je zlo. Droga vařená z náplastí se po USA šíří Českem

Jeho rodiče se rozvedli, když mu bylo devět let. Vyrůstal s maminkou a starší sestrou. Ta mu ale zemřela na předávkování drogami, sotva stačil dospět. Už předtím však začal svoje úzkosti přebíjet narkotiky i on. Od té doby vystřídal řadu látek, až narazil na nyní moderní drogu fentanyl. Ta je mnohonásobně silnější než například heroin a v USA a západní Evropě zabíjí ročně desítky tisíc lidí. Její obliba už roste i v Česku.

„Rozvod mě dost poznamenal, byl jsem malý, nechápal jsem, co se děje. Později přišla ještě smrt sestry, kterou jsem měl hodně rád, bylo jí pouhých 27. A místo abych se drogám vyhnul, tak jsem s nimi sám už v 18 letech začínal,“ vypráví dnes třiatřicetiletý vyhublý muž před nuzným plechovým přístřeším v jedné z okrajových částí Plzně, kde přečkává zimu s dalším spolubydlícím.

Svou pravou identitu si nepřeje zveřejnit. O to, aby se ostatní seznámili s jeho příběhem, však vyučený strojní zámečník stojí. „Protože fentanyl je zlo,“ říká muž, který bude v textu vystupovat pod jménem Marek.

Ještě před 15 lety se mohlo zdát, že život rodilého Plzeňana nabere jiný směr než k drogám, chudobě a bezdomovectví. „Pracoval jsem nějaký čas normálně ve Škodovce, rodiče mi nechali nájemní byt. Jenže jsem zkusil subutex, což je látka, která se dává léčeným narkomanům pro snadnější odvyknutí. Je to ale opioid, který se také zneužívá. Což jsem dělal i já,“ vzpomíná.

V malém bytě v činžovním domě ve čtvrti Doubravka, jejíž části jsou dnes takzvanou vyloučenou lokalitou, už poté dlouho nevydržel. Po čase přešel na silnější heroin a brzy si vytvořil těžkou závislost. Vydělané peníze mu na drogu i placení složenek přestaly stačit. „Musel jsem pustit byt. Na nájem ani drogu jsem neměl, tak jsem zvolil to druhé a zamířil do squatu. Tenhle je už několikátý, kde bydlím,“ ukazuje na prostranství plné odpadků.

V několika buňkách z vlnitého plechu, podobných příbytkům z fotografií slumů afrických velkoměst, tady žije několik dalších lidí bez domova. A všichni jsou podle terénních pracovníků neziskového spolku Ulice Plzeň, který uživatelům drog pomáhá se vyhýbat největším rizikům, závislí právě na fentanylu.

K přechodu od heroinu k látce, které se pro její drtivé účinky přezdívá zombie droga, je podobně jako mnohé další přivedl přechodný nedostatek oblíbeného opiátu na trhu. „Ke konci války v Afghánistánu zmizel z trhu heroin, kterého tu bylo relativně dost uživatelů. Plzeň to postihlo ještě více než jiná města. Bohužel, protože přišel daleko horší fentanyl,“ vysvětluje vedoucí terénního programu spolku Kristýna Karpíšková.

Tenká linie smrti

Nebezpečí fentanylu podle expertů spočívá v jeho síle. Experti hovoří o padesátinásobku jeho účinku oproti heroinu a stonásobku oproti morfinu. A také o rychlém vytvoření závislosti. „Z heroinu jsem časem přešel na fentanylové náplasti, které se tu objevily a jsou fakt hrozné. Ze začátku mě tlumily, přinášely příjemné stavy. Ale teď už je beru jen proto, abych neměl absťák, aby mi nebylo zle, jinak už se mnou nedělají nic. Je to katastrofa, i když nechcete, tak to s člověkem hází a vy si to musíte píchnout znovu,“ popisuje svoje zkušenosti Marek.

Na ještě větší úskalí, které spočívá v obtížnosti fentanyl správně nadávkovat, upozorňuje Karpíšková. Fentanyl, který slouží v medicíně jako velmi silné analgetikum, sice existuje ve spreji i jako tablety, lízátka či jako tekuté roztoky pro nitrožilní podání, jako droga je však získávaný téměř výhradně z náplastí. Ty jsou předepisovány zejména lidem s bolestivými onemocněními, především nádorovými.

„Na černém trhu jsou často náplasti ještě zabalené, nepoužité, kde je účinné látky odhadnutelné množství. Ale také je získávají už použité z popelnic u nemocnic nebo odlepené náplasti prodávají lidé, kteří jsou fentanylem oficiálně léčení,“ popisuje expertka. Uživatelé pak vezmou náplast, vyvaří ji, roztok si vpíchnou injekcí a přitom nevědí, kolik si vlastně aplikují. „A mezi účinnou a smrtelnou dávkou je u fentanylu malý rozdíl. Stačí málo, aby se člověk fatálně předávkoval,“ varuje.

Hlavním prvotním zdrojem drogy jsou tak v Česku podle expertů i jejich uživatelů lidé, kteří se léčí z rakoviny a lékaři jim náplasti legálně předepisují. Marek je shání od dealerů, kteří od nemocných lidí náplasti vykupují. Často jsou ale prodejci i samotní nemocní lidé. „Prodávají je dealeři, kteří se tím jen živí, ale i lidé, kteří by měli náplasti sami používat. Asi se bez nich obejdou a přilepší si tak,“ říká.

Zneužívání fentanylu v Plzni. Organizace terénních pracovníků Spolek Ulice Plzeň.

Dalších 5
fotografií

Sám za nimi chodí na různá místa ve městě. „Takových ulic či nároží je hodně, v centru i jinde. Dost je i těch lidí, sám jich znám asi dvacet, od kterých můžu náplasti koupit.“

Karpíšková ale pochybuje, že pacienti s náplastmi jsou jediným zdrojem. „Je toho tolik, že je docela pravděpodobné, že jsou nějaké úniky i přímo ze zdravotnictví,“ míní. To potvrzuje i policie. „Fentanyl je v Česku získáván louhováním z náplastí na tlumení bolesti, ke kterým se uživatelé často dostávají přes oprávněné pacienty anebo únikem z farmaceutické distribuce,“ uvádí policisté ve zprávě ČTK ze začátku února, která informuje i o prodejích fentanylu na internetu.  

Nebezpečí fentanylu je také v tom, že má sice mnohem vyšší omamný účinek než jiné látky, ten ale trvá poměrně krátce, nejvýše první jednotky hodin. „Účinek brzy odezní a rychle nastupují abstinenční příznaky. Uživatel si pak musí brzy píchnout další dávku,“ upozorňuje terénní pracovník plzeňského spolku Kai Fajfrů.

To potvrzuje i Marek, který si drogu získanou vyvářením nových nepoužitých náplastí píchá pětkrát či šestkrát denně. „Z jedné náplasti mám deset dávek, takže mi jedna vydrží dva dny, což stojí hodně peněz.“

Sumy jsou to pro často nezaměstnané uživatele skutečně vysoké. Jedna nová náplast nyní přijde na trhu v průměru na 2000 korun a Marek jich spotřebuje měsíčně nejméně patnáct. Takže jen za drogu utratí 30 tisíc korun měsíčně. Jak je získává, když je už roky bez práce? „Chodíme na měď, na kabely, krademe. Cokoli se dá prodat, v obchodech potraviny, drogerie,“ přiznává.

S pobyty ve vězení má tak už nejednu zkušenost. Posledních pět let je ale na svobodě. Drogy prý dokázal sehnat i za mřížemi, na druhou stranu právě tam naposledy před pěti lety pravidelně pracoval.

V Plzni se podle Karpíškové začala droga objevovat už v letech 2008 a 2009. V poslední době ale její popularita roste. „Máme tu asi padesát až sto uživatelů, kteří využívají naše služby, celkem jich ale určitě je ještě více. Dá se předpokládat další vzestup, spíše je otázka, kdy nějaký prudší nárůst přijde,“ říká.

Fentanyl se Plzní podle Marka šíří velmi rychle. „Rozšiřuje se hrozně. Jak přibývá lidí nemocných rakovinou, tak zřejmě roste i počet těch, kteří náplasti prodávají,“ míní.

Jen v Plzni už přitom předávkování fentanylem připravilo podle Karpíškové od roku 2008 o život nižší desítky lidí. „Několika jsme v posledních letech zachránili život, jeden klient se nám předávkoval přímo před kanceláří,“ poznamenal Fajfrů.

Až přijdou varny fentanylu, bude hůř

Terénní pracovníci se proto obávají zejména vzniku varen fentanylu. Podobně jako tomu je u pervitinu, který i v Plzni nadále dominuje. „Byl by pak mnohem dostupnější a levnější. Zatím o žádných nevíme, dost se jich ale bojíme. Vyrobit ho podle chemiků není složité, těžší je sehnat látky, ze kterých se skládá. A také vyrobit drogy tolik, aby se příprava varny vyplatila,“ uvažuje Karpíšková.

Uživateli fentanylu jsou v Plzni podobně jako u pervitinu často lidé ze sociálně slabších vrstev. Některým dokonce kvůli závislosti nezbývají peníze na koupení jídla. „Někdy dají přednost droze, závisí to na míře abstinenčních příznaků. Jiní jsou ale ochotni abstinovat a radši se najedí,“ popisuje Faifrů.

Žijí ve vyloučených lokalitách, squatech, ve zchátralých ubytovnách. Jedna z nich stojí ve čtvrti Doubravka, v průmyslové oblasti plné skladů, v bezprostředním sousedství kolejí vedoucích z hlavního nádraží. „Žije tu deset až patnáct lidí a většina jsou naši klienti. Někteří z nich berou fentanyl, někteří se ze závislosti snaží léčit,“ říká Fajfrů.

Z pohledu na přízemní objekt s oprýskaným zdivem, zašlými a špinavými omítkami je člověku úzko. Lidé tu žijí namačkaní v malých pokojích bez toalet a sprch. Ty jsou jen na chodbě, a aktuálně jsou dokonce mimo provoz. „A to tu platí za jeden pokoj v dezolátním stavu zhruba to samé co za dvou- či třípokojový byt v normálním domě. Klidně 12 i 15 tisíc,“ podotýká Fajfrů.

O nic veselejší pohled není ani na takzvanou plzeňskou trasu a její okolí. Tedy na místo, kde provozují své řemeslo prostitutky i prostituti. Řada z nich jsou podle terénních pracovníků také konzumenti fentanylu a dalších drog. V Plzni známá lokalita se nachází v Domažlické ulici, která lemuje zeď areálu Škodovky, nejoblíbenější místo pro sexbyznys je parkoviště u zastávky MHD U Dráhy.

Jak nastartovat sever

V Chomutově pervitin jede, i u majetných. Děti a mladí ale raději psychofarmaka

7. 11. 2024 ▪ 14 min. čtení

Na zemi zde leží malé utěrky napuštěné alkoholem – na dezinfekci vpichů. V rozsáhlých křoviscích za parkovištěm, kde hlavně prostitutky poskytují své služby, je země posetá kondomy. V únoru je přitom skrz stromy docela dobře vidět, na jaře se ale zazelenají a poskytnou párům lepší úkryt.

Za zdí sousedního pneuservisu leží i takzvané pánvičky vytvořené ze spodní části plechovek na nápoje s malou částí stěny vystřižené jako držátko. Narkomani do nich nalévají vodu, ideálně sterilní, do ní ponoří část náplasti a zapálí pod tím zapalovač nebo malé utěrky. Drogu tak vyvařují desítky minut. Pak produkt natáhnou do stříkačky a aplikují.

Problém fentanylu se ale stejně jako u pervitinu a dalších drog netýká jen lidí na okraji společnosti. „Víme, že ho zkouší zástupci všech socioekonomických vrstev. Jen ti, kteří jsou na tom lépe, využívají jiný typ služeb, než jsme my. Manažeři, umělci, lékaři či právníci spíš vyhledávají pro léčbu soukromá zařízení, sanatoria, zrychlené režimy. Potřebují více anonymitu,“ říká Karpíšková.

Problém i v Praze a dalších krajích

V celém Česku je fentanyl podle expertů rozšířený dost nerovnoměrně. Kromě Plzně je hodně jeho uživatelů zejména v hlavním městě a středních Čechách. „I v Praze uživatelů fentanylu mírně přibývá. Je to kvalitní, silný, a tedy žádaný opioid, způsobující nájezd a uklidňující euforii,“ potvrzuje vedoucí terénních programů spolku Sananim Aleš Herzog.

Na rozdíl od Plzně jsou podle něj v Praze převládajícím zdrojem drogy již použité náplasti. Což je i dalším z důvodů, proč je fentanyl stále oblíbenější. „Pokud jste u zdroje, což může být popelnice, kam někdo nemocný vyhazuje náplasti, je to zadarmo,“ poznamenal.

Podle výroční zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti bylo v Praze v roce 2023 asi 12 tisíc narkomanů. „Není přesný výzkum, takže pokud bychom se bavili o dvou až pěti procentech, kteří užívají fentanyl, tak hovoříme o 240 až 600 osobách. Z toho je ale výrazná část příležitostných uživatelů, kteří jinak užívají jiné opioidy,“ uvádí Herzog.

Úmrtí na fentanyl zaznamenávají v Praze jednotky ročně. „Poslední potvrzené máme z konce loňského roku v Běchovicích,“ dodal.  

Zvýšený zájem o fentanyl i na severu Čech potvrdila Petra Paulusová z chomutovské pobočky neziskové organizace Světlo Kadaň. „U nás suverénně dominuje pervitin, ale u fentanylu nárůst v posledním roce vidět je. Z jednotek uživatelů na začátku roku asi na deset v Chomutově. Souvisí to určitě s problémy v USA, nové návykové látky se mezi naší klientelou šíří rychle,“ uvedla.

I v Chomutově už zaznamenali případ předávkování. „Jednomu klientovi už bylo po aplikaci hodně zle. Dostal se ale z toho a nyní říká, že už fentanyl nechce, byl to prý jen experiment,“ vzpomíná Paulusová.

Kolik lidí v Česku bere fentanyl celkem, je nyní těžké odhadovat. Netroufne si to ani vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová. Z dat, která má k dispozici, ale vyplývá, že potíže s látkou pomalu narůstají v řadě krajů. „Z celkového odhadovaného počtu 1600 uživatelů jiných opioidů, kam patří i fentanyl, je odhadováno cca 600 uživatelů v Praze, 400 v Plzeňském kraji, přibližně po 100 osobách v Jihočeském, Jihomoravském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Z dostupných informací se ale zdá, že v posledních letech lze sledovat mírný nárůst,“ uvedla.

Jak se dopadům rozšíření fentanylu vyhnout? Experti připomínají nutnost investic do prevence, záchytných služeb a výchovy mladých a jejich vzdělání. Pomoci by mohlo zejména celkové zlepšení kvality života v místech, kde uživatelé drog přebývají. A rychlejší přístup k odvykacím programům pro ty, kteří se pro ně rozhodnou. Několikaměsíční čekací doby, způsobené nedostatkem odborného personálu, který o léčené pečuje, jsou někdy odrazující.

Do odvykací kúry se snaží dostat i Marek. Zatím ale jen dochází do střediska spolku Ulice Plzeň na přednášky, které ho mají na léčbu připravit. Na vlastní odvykací kúru zatím čeká. „Už mám života na drogách dost. Chci se léčit a pak si najít i práci. Jsem v pořadníku, měl bych pak dostat metadon a postupně snižovat jeho dávku. Naštěstí mám přítelkyni, která za mnou dochází a podporuje mě, snad to zvládnu,“ svěřuje se.