V prostředí komentátorů se rodí další spekulativní disciplína, totiž trumpologie. Podobně jako kremlologie či vatikánologie i ona se snaží číst mezi řádky a hledat smysl tam, kde nemusí být. V případě staronového prezidenta USA je bádání o to složitější, že si jeho prohlášení často odporují a jednotlivé věty postrádají vnitřní soudržnost.

V případě Ukrajiny je ale Donald Trump zatím vcelku čitelný. Bohužel. Ve středu (19. února) se nechal slyšet, že Kyjev „nikdy neměl začínat válku s Ruskem“. A dodal, že kyjevský prezident Volodymyr Zelenskyj má doma čtyřprocentní podporu a měl by proto vyhlásit volby. Trump i tentokrát nechal mysl vanout, kudy sama chtěla: plnohodnotnou agresi proti Ukrajině odstartovalo Rusko, a to před třemi lety (24. února 2022). Za Zelenským stojí 57 procent Ukrajinců, alespoň podle institutu KIIS. Pro pořádek: nedůvěřuje mu více než třetina dotázaných (37 procent) a průzkum byl proveden zkraje února.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké faktory ovlivňují Trumpova prohlášení o Ukrajině?
  • Proč někteří analytici považují Trumpovu submisivitu za strategickou?
  • Jaké jsou možné důsledky pro Ukrajinu a Evropu?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.