Merz začal zostra: kvůli zbrojení vyjednává o rychlé změně dluhové brzdy ještě starým parlamentem. Může uspět?

Budoucí německý kancléř a vítěz nedělních voleb Friedrich Merz potřebuje rychle dělat zásadní rozhodnutí, která budou mít vliv na Německo a další dění v Evropě. Už den po volbách proto začal jednat o kontroverzním, ale velmi potřebném kroku: Merz chce, aby ještě starý parlament, jehož funkční období končí 24. března, schválil úpravu v ústavě zakotvené dluhové brzdy a zároveň vytvoření nového miliardového fondu na obranné výdaje.

Už jen fakt, že se o něčem podobném jedná, svědčí o změnách německé politiky, která je zvyklá na mnohem pomalejší způsob vyjednávání. K rychlému jednání nutí Merze a další německé politiky několik věcí. Především je to složitá geopolitická situace související s kolapsem americké podpory obraně Evropy. Klíčový je také fakt, že v novém parlamentu budou mít extremistické strany Alternativa pro Německo a Levice blokační menšinu. K prosazení ústavní změny je totiž potřeba dvoutřetinová většina, kterou ale o pár hlasů demokratické strany v novém Bundestagu mít nebudou.

Merz proto nyní vede složitá jednání, zda a jak nějakou kombinaci uvolnění dluhové brzdy a nového obranného fondu ve výši až 200 miliard rychle prosadit. Zelení jsou pro, pochyby panují u sociálních demokratů i mezi některými Merzovými spolustraníky. „Potřebujeme sice rychle kupředu, ale otázka dluhové brzdy je až pro nový parlament,“ řekl třeba šéf parlamentní skupiny konzervativců Thorsten Frei stanici Deutschlandfunk.

Dluhovou brzdu – německy Schuldenbremse – zavedla do ústavy velká koalice CDU/CSU a SPD v roce 2009. Roční strukturální deficit podle ní nesmí překročit 0,35 procenta HDP. To omezilo možnosti německé vlády půjčovat si. Dluh je sice nízký, ale infrastruktura nebo armáda země jsou hluboce podinvestované.

Pro reformu dluhové brzdy je podle čerstvého průzkumu agentury Insa pro portál T-Online téměř polovina Němců, 49 procent dotázaných. Proti je 28 procent. Nejvíc podporují uvolnění dluhové brzdy voliči Zelených, na druhém místě sociálních demokratů a na třetím Levice.

Šéfka krajně pravicové Alternativy pro Německo Alice Weidelová se už ozvala, že takové rozhodnutí starého parlamentu by byl podvod na voličích. Její strana uvolnění dluhové brzdy odmítá. Opoziční Levice by sice pro vyšší zadlužení byla, ale zase odmítá financovat obranu.

Pro Merze je klíčové s uvolněním dluhové brzdy uspět, aby mohl posílit roli Německa v Evropě, která potřebuje budovat svoji obranu i kvůli krizi vztahů s USA. „Pokud Merz rychle nevyřeší dvě klíčová domácí témata, tedy migrační politiku a dluhovou brzdu, nepohne se dál ve velkých otázkách evropské politiky,“ zdůraznil Timo Lochocki, analytik think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy.

Komentář

Merz vyhrál, aby pro Německo a celou Evropu teprve vybojoval tu nejtěžší bitvu. Kdo je jeho největší nepřítel?

25. 2. 2025 ▪ 4 min. čtení

Merz zároveň diskutuje se sociálními demokraty, s nimiž nejspíš poskládá vládu, o vytvoření nového obranného fondu ve výši až 200 miliard eur. To je dvojnásobek toho, co prosadila před třemi lety po ruské invazi vláda Olafa Scholze v rámci svého úsilí nazvaného Zeitenwende – bod obratu. Peníze z tohoto balíku z roku 2022 ale dojdou už za dva roky a Bundeswehr, desítky let finančně zanedbávaný, potřebuje investice v řádu dalších stovek miliard eur.

I tento fond sám nebo v nějaké kombinaci s uvolněním dluhové brzdy by v Merzových představách mohl být prosazen ještě starým parlamentem do poloviny března. Fond totiž také potřebuje schválení dvoutřetinovou většinou.

Šéf Zelených a končící ministr hospodářství Robert Habeck se vyjádřil pro rychlou změnu ústavní dluhové brzdy i pro podporu fondu, naopak končící ministr financí z SPD Jörg Kukies tuto možnost zpochybnil s tím, že je na to málo času.

Rozhodnutí starého parlamentu může narazit na námitky ústavního soudu. Deníkem Financial Times oslovení experti na ústavní právo tvrdí, že by ale tohle neměl být problém. Z hlediska ústavy je podle nich v pořádku, když parlament rozhoduje v období, na které byl zvolen.

A takové rozhodnutí parlamentu také není bez precedentu. V roce 1998 se musel sejít parlament ohledně rozhodnutí v případě války v bývalé Jugoslávii. Končící parlament se tehdy sešel krátce po parlamentních volbách, aby ještě před nástupem nové vlády schválil první bojové nasazení Bundeswehru v zahraničí od konce druhé světové války – v operaci NATO v Kosovu. Byl to klíčový moment německé zahraniční politiky, nyní je situace mnohem vážnější.

I kdyby se Merzovi podařilo prosadit uvolnění dluhové brzdy a zvláštní fond, pořád se bude muset držet unijních pravidel fiskální odpovědnosti prosazených právě Německem a dalšími bohatšími zeměmi. Podle nich nesmí rozpočtový deficit přesáhnout dlouhodobě 1,5 procenta a dluh se má snižovat tempem nejméně půl procentního bodu ročně. Evropská komise ale nyní navrhuje právě kvůli výdajům na zbrojení tato pravidla poněkud uvolnit.