Přibývá zahraničních klientů, kteří chtějí založit v Česku svěřenský fond

Svěřenské fondy se do českého prostředí dobře integrovaly, protože jsou optimálním nástrojem zabezpečení majetku do budoucna. Češi v nich mají uložené jmění ve stovkách miliard korun. Nejčastějším důvodem, proč je klienti chtějí, je snaha vyřešit včas mezigenerační předání rodinného vlastnictví.

„Tato poptávka po zajištění se zvyšuje ze strany mladších klientů. Také si přejí ochránit vlastnictví, které třeba zdědili nebo ho rodina vybudovala v předchozích letech. Zároveň v posledních měsících výrazně přibývají zahraniční zájemci, pro které také řešíme uspořádání jejich majetkových struktur,“ říká Markéta Flanderková, advokátka a partnerka CCS Premium Trust a advokátní kanceláře Portos.

Je stále mezigenerační předání majetku hlavním motivem pro využívání svěřenských fondů, nebo se něco mění?

Je to jeden z nejčastějších důvodů, proč se fondy zakládají. Co se ale mění, je, že o ně projevují zájem klienti mladšího věku. Zvyšuje se poptávka i ze strany ani ne 40letých, kteří chtějí vyřešit převedení majetku za rodiče. Mnohem dříve než před lety si uvědomují důležitost takového opatření. Uvedu příklad: Jsou tři sourozenci, z nichž jeden působí v rodinné firmě, ale druzí dva ne. Proto si přejí, aby se vše nějakým způsobem nastavilo, došlo k předání majetku a aby vše fungovalo dál.

Druhým nejfrekventovanějším důvodem využití fondů je ochrana majetku. Opět se týká mladších ročníků, které chtějí podnikat, někdy i s určitým vyšším rizikem. Přejí si nashromáždit majetek, který by vybudovali pod ochranou fondu.

Ještě něco dalšího se v této oblasti na straně klientů mění?

Uplynulý rok byl pro nás přelomový, protože jsme poprvé zaznamenali zvýšenou poptávku ze strany zahraniční klientely. Ještě do předloňska jednoznačně převažovali Češi, poptávka byla i ze Slovenska. V roce 2023 ale počet zájemců ze Slovenska narostl významně, následně pak ještě po zavedení jejich daňového balíčku. Stále častěji se na nás už obracejí i ze Západu. Máme celou řadu německých klientů, kteří poptávají české řešení, obracejí se na nás i z Polska, Itálie nebo Francie. Zájem a povědomí o českých svěřenských a nadačních fondech stoupá.

Slovenský růst poptávky odráží daňové změny. Jaké důvody ale mohou hrát roli u ostatních zemí?

Je to kvůli dědickým daním u mezigeneračního předání majetku. Zahraniční klienti mohou využít západní řešení – tedy Lichtenštejnsko či Lucembursko, ale je to pro ně mnohem nákladnější. Oproti Česku je cena dvoj‑ i trojnásobná, navíc zahraniční alternativy vyžadují povinné zapojení profesionálního trustee (správce – pozn red.). Ten dohlíží na správné zacházení s majetkem ve fondu dle předem určených pravidel. Česká varianta je oproti tomu flexibilní. Není zde potřeba profesionálního správce. I když někteří klienti se na nás obracejí s požadavkem, abychom ve fondu byli protektor a takříkajíc na něj dohlíželi.

Při výběru země pro správu majetku začínáme daňovou analýzou

18. 7. 2024 ▪ 8 min. čtení

Znamená to tedy, že Česko může konkurovat Lichtenštejnsku?

Ano, z hlediska ceny určitě. A také co se týče flexibility při obsazování orgánů svěřenského i nadačního fondu. Díky pružné legislativě si klient může nastavit v podstatě jakákoliv pravidla tak, aby entita plnila přesně to, co potřebuje – například zajišťovala výplaty obmyšleným, správu majetku nebo umožňovala obsazení řídících pozic lidmi, s nimiž dlouhodobě spolupracuje, ať už jde o právníky, či ekonomy. Právě tato flexibilita je jedním z hlavních důvodů, proč si klienti volí Česko.

Jaká je šance, že se vám podaří přilákat ještě jiné zahraniční klienty?

To závisí na tom, jaké se v daných zemích zavedou právní úpravy. Pokud v některých umožní zavedení svěřenských nebo nadačních fondů či nadací, pak si klienti logicky zvolí spíše tu, v níž působí. Na druhou stranu případné zavedení nové právní úpravy s sebou nese i nejistotu, minimálně aspoň na nějaký čas. Ještě netušíte, jakým způsobem se k němu budou stavět orgány daného státu.

Podobně tomu bylo i u nás, kde rovněž trvalo, než si na takovou úpravu zvykly katastry nemovitostí, banky a podobně. V prvních letech jsme museli hodně vysvětlovat, jak vše funguje. Zkrátka zavedení nové právní úpravy je vždycky ze začátku trošku složité a komplikované, což často vede klienta k tomu, že dá přednost jinému státu, to je Lichtenštejnsku, Lucembursku nebo i Česku. Bez ohledu na to, že bude muset změnit lokalitu.

Je přeshraniční spolupráce oproti české složitější?

Složitější je jednoznačně v otázce daní. Musíte dopředu zanalyzovat, jaké bude mít nastavení daňové dopady, a upravit jej tak, aby nebyly negativní. Na druhou stranu je možné v některých případech u zahraničních klientů nalézt i daňové úspory.

Odlišnosti pak vznikají i v oblasti účetnictví, které je po založení fondu konsolidováno v Česku. Pro takového klienta se pak mohou některé skutečnosti, na něž byl zvyklý, účetně lišit. Pokud ale účtuje podle mezinárodních standardů, žádný problém de facto nevzniká.

Museli jste pro někoho v zahraničí řešit nějaký složitý nebo zajímavý případ?

Aktuálně máme zajímavý případ ještě v řešení. Jedné německé rodině pomáháme právě s mezigeneračním vypořádáním majetku. Vlastní obchodní centra v Česku, Polsku, Maďarsku a Německu a momentálně se zabýváme tím, jak uspořádat byznys, který otec zakladatel převádí na své děti, dceru a syna. Zatímco syn bude přebírat německou část podnikání, dcera by měla převzít ty zbylé. Jednáme tedy o tom, jak vše kompletně uspořádat a nastavit strukturu majetku, zastřešit vše fondy, které z tohoto důvodu vzniknou pravděpodobně dva. Otázkou také je, do jaké země vše nasměrovat, kde bude mateřská společnost a zda bude všechno vlastnit. Posuzujeme to samozřejmě z hlediska práva, ekonomiky, daní, aby celé vypořádání dávalo pro rodinu smysl.

Jak dlouho takhle složitý případ trvá vypořádat?

Počítejme rok, protože do toho samozřejmě vstupují rodinné vazby. Obecně lze říct, že každá generace mívá jiné představy. Stejně tak každé dítě bývá trošku odlišné – někdo je podnikavý, nevadí mu jít do většího rizika, jiný může být opatrnější. Spokojená ale musí být celá rodina, čehož se snažíme dosáhnout. V tom případě někdy řešíme ještě i faktor další generace, kdy přebírající potomek má už zase svoje děti. Je pak zajímavé vše nastavit a bývá za tím skutečně spousta práce.

Jaká je tedy hierarchie postupu ve zmíněném německém případě? Musí se nejdříve dohodnout rodina?

Nejprve se s rodinou sejdeme a snažíme se zjistit, jaký má pohled zakladatel, jaký jeho děti, co vše dané podnikání zahrnuje. Postupně dostaneme „skládačku“, je to trochu jako tetris. Víme, jaké má kdo zájmy, kde se vidí třeba i za pět let. S těmito podklady se vrátíme k zakladateli a probíráme to s ním. V daném případě vyplynulo, že dcera má spíše zájem o část byznysu ve střední Evropě, zatímco syn by chtěl zůstat ryze v Německu. Podle těchto informací pak nastavujeme fond. V případě této rodiny budeme zakládat pravděpodobně fondy dva, jelikož to bude pro rodinu i s ohledem na zájem o „rozdělení trhu“ mezi sourozenci funkčnější řešení.

Text vznikl ve spolupráci s CCS Premium Trust.