Kvalitní život v bohaté přírodě docílíme pouze spoluprací, nikoli úřední arogancí, píše byznysmen Fabičovic o CHKO Soutok

Nedokážu říci, kolik čtenářů Hospodářských novin někdy navštívilo krajinu soutoku Moravy a Dyje, kterou se rozhodla vláda „chránit“ formou vyhlášení CHKO. Dovolím si ale tvrdit, že půjde o jednotky, maximálně nižší desítky procent z nich. To samé lze říci i o signatářích petice podporující vyhlášení CHKO, kterou podepisovali lidé napříč republikou.

Oproti tomu 4000 podpisů pod odmítavou peticí, včetně mého, pochází takřka výhradně z našeho kraje. Sám ostatně na Břeclavsku žiji celý život, stejně jako moji předci z řad tzv. moravských Chorvatů, kteří se zde usadili v 16. století. Já ani moji kolegové z petičního výboru jsme neprotestovali proti systému ochrany formou Natura 2000 a s Biosférickou rezervací Dolní Morava dokonce úzce spolupracujeme.

Dovolím si tvrdit, že většina z nás, a já v případě obory Obelisk zvlášť, se místní přírodou zabýváme. Sledujeme ji, pečujeme o ni, řešíme pomoc pro ni, pokud na to dokážeme mít vliv. Nespokojíme se s vyjádřeními typu „CHKO je potřeba a místním protestům nasloucháme“. Nenasloucháte, dodávám. Námitky jsou přijímány a současně zamítány s nedostatečným odůvodněním.

Představitelé AOPK ujišťují, že se pro místní nic nezmění, ale opak je pravdou. Konkrétní jednání s dotčenými místními do projednávání raději ani nevstoupila s odůvodněním, že je nás prostě mnoho. Mimo vrchnostenského přístupu a nerespektu k profesím, jako jsou lesníci a farmáři, mi vadí i tyto okolnosti:

Do CHKO má přejít i významná plocha orné půdy s nejvyšší bonitou. Konkrétně více než 3500 ha. Před vodohospodářskými úpravami ze 70. let 20. století (výstavba novomlýnských nádrží) se na těchto orných půdách většinou nacházely pravidelně zaplavované louky. Tyto plochy nebyly původně zahrnuty v záměru vyhlášení CHKO Soutok. Orné půdy nejsou uvedeny v sedmi předmětech ochrany evropsky významných lokalit Niva Dyje a Soutok-Podluží. Snem státní ochrany přírody je převést orné půdy v CHKO zpět do luk a znovu je zaplavovat. Jak uvedla řada odborníků, krátkodobé řízené zaplavování z Nových Mlýnů je naprosto nedostačující a k obnově a udržení nivní přírody dokáže omezeně přispět pouze již v dnes chráněných oblastech. Louky za těchto okolností již nelze obnovit, chybí voda.

Moravská Amazonie se má do roka stát chráněnou oblastí. Místní ale hrozí žalobami, stát komunikuje pomalu

30. 1. 2024 ▪ 8 min. čtení

Již od prehistorických dob byly lesy kolem dolních toků řek Dyje a Moravy ovlivněny činností člověka. Od poloviny 18. století se lesní hospodářství začalo řídit přísnými pravidly. Lesníci začali v lesích intenzivně hospodařit, zakládat nové porosty a vtiskli tak zdejším lesům jejich dnešní, naprosto ojedinělý charakter. Státní i soukromí lesníci zde hospodaří podle přísných pravidel a se vší odpovědností i dnes. Přístup AOPK a MŽP se přitom o lesnících vyjadřuje s despektem, ostatně stejně jako o výše jmenovaných zemědělcích. Pominu pak fakt, že udržitelnost místního hospodaření řeší izolovaně i ministerstvo zemědělství – pod které spadají i Lesy ČR. Nespolupráci a nekoncepčnost na straně státu pak samozřejmě dokresluje plán ministerstva dopravy vést po okraji území vysokorychlostní železniční trať. Můžeme tak očekávat stejný stav, v jakém je dálniční napojení na Vídeň, který má vést po okraji CHKO Pálava, které se řeší 33 let a dosud není vyřešeno.

Do CHKO se dostanou také zdroje pitné vody pro 80 tisíc lidí z našich obcí, a to rovnou do 1. a 2. zóny ochrany. Dnes AOPK tvrdí, že se není čeho obávat, ale přístup ochranářů vidíme velmi zřetelně v CHKO Pálava, kde je dnes většina původních studní nefunkční.

Na závěr ještě několik faktů, které k mému postoji vedou. Před vyhlášením CHKO Soutok nebyla vypracována řádná dopadová studie, která by ochranu tohoto území odůvodnila a stanovila cíle této ochrany. Stejně tím pádem není definován současný stav a sledovaný ideál, ze kterého by šlo vyvodit odpovědnost ochranářů. Absence definice odpovědnosti za případné zhoršení stavu je obecný problém přístupu státu. Chápu, že stát, v tomto případě úřední ochránci, vždy chtějí posílit svůj vliv. Já osobně ale nepřestanu poukazovat na to, že cíle, o které my všichni bojujeme, tedy kvalitní život v bohaté přírodě, docílíme pouze spoluprací s respektem, nikoli nařízeními a arogancí. Jedná se o neodborné politické rozhodnutí, jež ignoruje své dalekosáhlé a nejen finanční dopady bez zodpovědnosti.

Autor je majitel společnosti Alca Group