Evropské mocnosti se v Londýně domluvily, jak reagovat na Trumpa. Pro nás jde o těchto osm pravd

Většina zemí Evropy chce dál vojensky podporovat Ukrajinu. Velká Británie s Francií vypracují návrh příměří ve válce Ukrajiny s Ruskem a předloží ho americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Evropské země zároveň prohlašují, že budou na vlastní obranu dávat výrazně víc peněz – dosud platná dvě procenta hrubého domácího produktu zdaleka nestačí.

To jsou závěry mimořádného summitu v Londýně, kterého se zúčastnila necelá dvacítka lídrů evropských států včetně českého premiéra Petra Fialy. O co jde po páteční ostré roztržce mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským? Má Evropa na to, aby Ukrajinu podporovala bez USA? A co se teď musí stát v Česku? Přinášíme analýzu nejdůležitějších problémů a úkolů.

Jde do tuhého

Český diplomat, který zná USA jako málokdo, HN napsal: „Je potřeba počítat s nejhoršími scénáři. Jen tak nepropadám hysterii, ale teď jsme někde úplně jinde než během Trumpova prvního prezidentského období. Poválečná bezpečnostní architektura může být během pár měsíců minulostí.“

Situace je prostě vážná. Doufejme v nejlepší, tedy v to, že Severoatlantická aliance, základ naší bezpečnosti, bude dál existovat a dál bude silná. Dělejme vše pro to, aby to tak zůstalo, odpusťme si veřejné pohoršování se nad Trumpem. Je pochopitelné, ale kontraproduktivní.

Pokud by NATO mělo skutečně skončit, nebuďme to my Evropané, kdo něco takového přivodí. Ale zároveň se chovejme, jako by NATO už nebylo. To znamená, že musíme, místo hudrání, okamžitě začít razantně posilovat naši schopnost bránit se. Žádná priorita není důležitější.