Fialova obrana a Babišova bezpečnost: Jak česká politika narazila na hranice možného a jedna otázka pro šéfa ANO

Když se zásadně mění geopolitická situace ve světě, je dobré, aby si politická reprezentace státu včetně opozice sedla za jeden stůl a řekla, jaké jsou priority a co je potřeba pro bezpečnost občanů společně dělat. To je celkem logický předpoklad, z něhož vycházel premiér Petr Fiala, když na čtvrtek svolal schůzku se zástupci opozice.

Vcelku očekávatelně ho nevyslyšel Tomio Okamura, od favorita na vítězství v příštích volbách Andreje Babiše by se ale možná dalo čekat něco jiného. Jenže jsme půl roku před volbami. Zatímco se Fiala řídí logikou zájmů státu a všech jeho občanů, Babiš se řídí logikou volební kampaně. Už jen z toho důvodu se nemohli potkat.

Fialu poslal Babiš do háje s rozběhem v dopise, který je plný zavádějících tvrzení i věcí, na kterých něco pravdy je, jako jsou třeba spory mezi ministryní obrany Janou Černochovou a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, které do velké míry paralyzují celý resort. Především však z dopisu čiší právě ona kampaňovitost, a nikoli snaha podívat se na současnou situaci Česka a Evropy s odstupem a v širším mezinárodním kontextu.

Tak třeba otázka bitevníků F-35, kterou Babiš tak směle kritizuje a píše o „útočných stíhačkách“. V dopise Babiš tvrdí, že místo nich by se měly kupovat systémy protivzdušné obrany.

Babiš a jeho lidé byli od počátku zváni k debatám o tomto největším a nejdůležitějším nákupu pro českou armádu. Některých schůzek se účastnili, jiných ne. Věcně vzato, nemohou vědět, že F-35 je součástí protivzdušné obrany a dokáže odhalit cíle daleko dříve než systémy, jako je Patriot, umístěné na zemi. Podobných faktických výtek by se dalo v dopise najít víc.

Jenže to vypadá, že Babišovi o věcnou diskusi nejde. Jde o kampaň a o to, nahnat si body na tématu, z něhož kapou emoce a točí se v něm velké peníze. Kdyby Babišovi šlo o věc, tak by se místo peněz ptal na to, o čem v Evropě běží debata poslední dva týdny: je bezpečné kupovat takový systém od Američanů, kteří přestávají být spojenci Evropy? Jenže už touto otázkou by Babiš zpochybnil svůj obdiv vůči vzoru, jejž v Donaldu Trumpovi našel.

analýza

Vypnou nám Američané F-35? A máme čím nahradit Starlink? Evropa řeší, jak se ubránit bez pomoci USA

11. 3. 2025 ▪ 5 min. čtení

Premiér Petr Fiala otevřeně přiznává, že v politice neumí pracovat s emocemi. Možná právě proto měl tak důležité téma, jako je budoucnost národní bezpečnosti, pojmout trochu jinak. Takto koncipovanou schůzkou totiž jen opozici nahrál na kampaňovou smeč. Oběma rivalům by kupříkladu prospělo, kdyby se sešli někde v klidu, pokusili se najít nějakou míru shody a pak to začali vytrubovat ven a dělat z toho kampaň.

V ideálním světě je jistou známkou vyspělosti politické kultury snažit se nacházet v krizových časech širší shodu. Fiala se to pokusil udělat svým, profesorským způsobem, Babiš to zase svým, ukřičeným způsobem rozcupoval. Jenže doba je taková, že každý politický lídr – a zejména v Evropě, která čelí akutnímu ohrožení – by se měl pokoušet nacházet i jiné než tradiční postupy k tomu, aby se pak mohl chlubit, že voličům zajistil bezpečnost, mír a prosperitu. Ani profesorský, ani ukřičený způsob vedení politiky v tuto chvíli nestačí.

Evropu, která se teprve probírá ze závislosti na Americe, nyní vede dříve málo pravděpodobný francouzsko-britský tandem Emmanuel Macron a Keir Starmer, ačkoliv Velká Británie není ani v EU. Brzo by se k nim měl přidat i nový německý kancléř Friedrich Merz, který bojuje o prosazení revoluční změny dluhové brzdy a o vyšší výdaje na obranu. Každý z nich byl zatím nucen překousnout řadu dříve nemyslitelných témat a výsledek – tedy silnější a bezpečná Evropa – není zdaleka zaručený.

Kdybychom se tedy vrátili k věci, tak nezbývá než jedno pošťouchnutí na závěr. Když se Andrej Babiš ve svém dopise tak ohání plněním cílů NATO, tak by bylo dobré se ho zeptat na jednu velmi citlivou věc: Kde a jak chce jako budoucí premiér sehnat na cíle, které Česku aliance dává, ty tisíce vojáků, kteří armádě už teď chybí a ještě víc jich bude chybět v budoucnu?