Krizi ve zdravotnictví nevyřeší více peněz, ale efektivní reforma

Lidé v Česku vědí, že mají skvělou zdravotní péči. Ale také si uvědomují, že tento sektor nutně potřebuje reformu. Ukázal to letošní výzkum agentury Ipsos, který mimo jiné potvrdil, že většina obyvatel chápe význam prevence a nebránila by se odměnám a penalizacím za péči o své zdraví.

„Změnám v systému zdravotnictví je nakloněna většina dotázaných a zajímavé jsou jejich motivace. Část populace má potíž platit současné doplatky, další část by si naopak ráda připlatila za určitý nadstandard a třetí skupina vnímá potřebu reformovat zdravotnictví jako celek,“ představuje výsledky průzkumu ředitel agentury Ipsos Jakub Malý. Větší příklon k tomu, aby za svůj přístup k prevenci byli pacienti zvýhodňováni nebo penalizováni, se projevil u vzdělanějších lidí a celkově u domácností s vyššími příjmy. V praxi se ale ukazuje, že mnoho lidí preventivní péči zanedbává, přestože si uvědomuje její přínos.

Projevuje se to například v očkování proti chřipce. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by optimální proočkovanost měla dosahovat 75 procent, v Česku se však ročně nechá očkovat jen sedm procent obyvatel, což v důsledku představuje ekonomické ztráty ve výši 27 miliard korun ročně. V debatě Hospodářských novin na to upozornil viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Vyšetření na pracovišti

Především v regionech lidé vidí, že stávající systém zdravotní péče se hroutí. Mimo velká města pacienty čím dál víc trápí chybějící lékaři a sestry i čekací lhůty na specializovaná vyšetření. Víc peněz ve zdravotnictví však podle expertů situaci nevyřeší. „Za posledních deset let jsme objem veřejného zdravotního pojištění zdvojnásobili. Nedá se ale říci, že by zdravotní péče teď byla dvakrát lepší,“ varuje Prouza.

Prospěšnější by bylo zaměřit se na větší efektivitu investovaných prostředků. Ta úzce souvisí s digitalizací oboru, sdílením dat a vyhodnocováním účinnosti zavedených opatření. Může ovšem obnášet i nepopulární rozhodnutí, například zrušení některých ambulancí nebo přenastavení systému finanční spoluúčasti pacientů. Odhodlat se ke komplexní reformě zdravotnictví, která by zahrnovala takové kroky, je pro politiky obtížný úkol.

Negativní důsledky této situace pak dopadají mimo jiné na zaměstnavatele, kteří se potýkají s nemocností svých zaměstnanců, především těch starších, které potřebují udržet v práci, protože mladé pracovní síly je nedostatek.

Výsledky studie, která potvrzuje, že většina lidí v Česku vnímá reformu zdravotnictví jako potřebnou, překvapily i politoložku Evu Lebedovou. V diskusi připouští, že pro politiky by to mohlo být příležitostí začít o některých změnách mluvit.

Každopádně si nemyslí, že by reforma zdravotnictví mohla být klíčovým tématem pro letošní sněmovní volby. „Téma zdravotnictví je v kontextu českých voleb spíše strašákem. Mohlo by být využito polarizačním způsobem,“ obává se Lebedová a připomíná zkušenost z roku 2008, kdy otázka pacientských poplatků pomohla sociálním demokratům k úspěchu v krajských volbách. Otevřít téma zdravotnické reformy takto radikální cestou by expertka politikům nedoporučovala. „Pokud k tomu chceme přistoupit konstruktivně, je vhodnější jednat o problematice až v průběhu volebního období, kdy je možné diskutovat věcně a napříč politickým spektrem,“ pokračuje Lebedová.

Na druhou stranu připouští, že za dvacet let od zmíněné „oranžové tsunami“ se nálada ve společnosti proměnila a dnes by už některá témata týkající se například dostupnosti zdravotní péče mohla být veřejností přijata jinak.

rozhovor

Největší problém českého zdravotnictví jsou střety zájmů. Rozhodčí tu je zároveň hráčem i trenérem, říká poradce prezidenta

26. 2. 2025 ▪ 7 min. čtení

Vyladit úhrady léků

Diskusi vyvolává i téma financování inovativních léků. Přínos této léčby si lidé uvědomují, otázkou ale zůstává, jak by tyto drahé léky měly být do budoucna hrazeny. Podle zmíněného průzkumu by zhruba třetina české populace byla ochotná platit si sama za běžné léky do 1000 korun, aby díky tomu mohla být dražší inovativní léčba hrazena pojišťovnami. Dvě pětiny dotázaných by zase pro větší dostupnost inovativních léků souhlasily s vyššími odvody zdravotního pojištění.

„Dostáváme se do situace, kdy náš systém zdravotního pojištění, nastavený v roce 2008, stále víc zaostává za vývojem inovací a technologií,“ komentuje současný stav ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář. „Historicky byl tento systém zaměřený na péči o široké populační skupiny, ale dnes jsme schopni léčbu zaměřit na konkrétního pacienta a vyrábět mu personalizované léky. Jenže současná pravidla stanovení cen a úhrad na to nejsou připravená,“ dodává Kolář.

Ve středoevropském srovnání má Česko poměrně dobrou dostupnost zdravotnických inovací, začíná však narážet na své finanční limity a musí buď dostat do systému víc prostředků, nebo zásadně promyslet a zefektivnit jejich využívání, tak jak je tomu u léčiv, která jsou dnes už zregulována a dlouhodobě tvoří 17 procent zdravotnického rozpočtu.

Pokud si tyto potřeby už začíná uvědomovat i česká společnost, nemusela by diskuse o reformě zdravotnictví narazit na obávaný odpor veřejnosti, který ji dosud brzdil.

Partnerem debaty je Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.