Drzý, ale nikoliv trestný byznys. Proč soud osvobodil skupinu, která si machinacemi s vízy přišla skoro na miliardu

Bylo to smělé, troufalé a drzé. Přesto to ale není trestným činem. Těmito slovy soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 Zuzana Kotyzová smetla obžalobu skupiny Rusů a Vietnamců, které státní zástupce vinil z toho, že napadli systém udělování českých víz pro Vietnamce a přišli si na 853 milionů korun.

A co víc: ostré kritice podrobila ministerstvo zahraničí za to, jak systém nastavilo a zabezpečilo. Verdikt vynesla loni počátkem prosince. HN nyní získaly rozsudek s podrobným odůvodněním.

Hlavní postavou případu je nyní jednačtyřicetiletý ruský podnikatel Andrej Voronin dlouhodobě žijící v Česku a jeho rodina. Právě on začal vydělávat na velkém zájmu Vietnamců o získání českých víz.

Jejich udělování nejen ve Vietnamu, ale třeba i na Ukrajině v minulosti dlouhodobě provázela korupce. Mafiánské gangy „zprostředkovatelů“ umožnily přístup na ambasádu, a tedy i možnost podat žádost o víza jen tomu, kdo jim zaplatil příslušný poplatek. Ministerstvo také kvůli tomu několikrát v minulosti rozprášilo problematické zastupitelské úřady.

V roce 2009 pak zavedlo elektronický systém Visapoint. Ten měl zájemcům o víza umožnit registrovat si termín pro podání žádosti. Jako první začal fungovat v Hanoji, pak i na dalších ambasádách. Problémy ale po chvilkovém zlepšení přetrvávaly dál, jak už od roku 2013 upozorňovala ve svých zprávách Bezpečnostní informační služba (BIS). „Zavedení Visapointu nesplnilo očekávání, protože problém s machinacemi jen přenesl z fyzického světa do kybernetického prostředí,“ konstatovala v jedné z nich.

A poukázala na to, že kybernetičtí zločinci automatizovanými softwarovými nástroji blokovali volné termíny pro pohovory, které pak prodávali dál. „Běžní žadatelé pak nemají jinou možnost než od takzvaného zprostředkovatele zaregistrovaný termín na pohovor za značnou finanční částku odkoupit,“ napsala BIS.

V září 2018 pak policie po více než ročních odposleších a sledování – i díky spolupráci s tajnými službami – provedla velký zátah, při němž v šatní skříni u Voroninových našla i hotovost přes 200 milionů korun. Státní zástupkyně Petra Ullrichová pak po tříletém vyšetřování podala obžalobu na 12 lidí. Pět z nich bylo členů Voroninovy rodiny, sedm Vietnamců, kteří fungovali jako zprostředkovatelé.

Voronin podle obžaloby vyvinul program, který plně zautomatizoval vyplňování formulářů pro registraci termínů pohovorů prostřednictvím Visapointu. A dokázal se i vypořádat s ověřovacím kódem CAPTCHA, který měl automaticky generovaným přihlášením bránit. Výsledkem bylo, že téměř nikdo jiný neměl šanci uspět. Tyto termíny pak zájemcům prodávali zpočátku za 1500, později za 15 tisíc dolarů.

Smutný konec „miliardáře“ Čekana. Čachry v privatizaci mu prošly, fiktivní obchody se zlatem a bitcoiny už ne

17. 2. 2025 ▪ 9 min. čtení

Když ministerstvo na podzim 2017 Visapoint vypnulo a zavedlo telefonické objednání, vyvinul Voronin program, který s pomocí stovek zakoupených SIM karet opět umožnil dovolat se pouze jeho skupině. A když ministerstvo do třetice zavedlo podávání žádostí o termín e-mailem s unikátním numerickým kódem, svedl jeho program obejít i toto.

Případ začal soud řešit v říjnu 2022. Všichni stanuli před soudem pro trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému či zásahu do něj. Protože byli stíháni jako členové organizované zločinecké skupiny a způsobili velkou škodu, hrozilo jim až deset a půl roku vězení.

Obžaloba se opírala o stovky hodin odposlechů, kde obžalovaní řešili, jak překonat nově zavedená opatření, či si předávali data žadatelů o vízum. Soud si předvolal vyšší desítky svědků včetně znalců, kteří popisovali jednotlivé programy či samotný Visapoint i způsoby, jak obžalovaní systém zneužili.

Nakonec ale soudkyně celou skupinu nečekaně zcela zprostila obžaloby. Podle ní totiž do žádného počítačového systému nezasáhli. Jen využili toho, pro co Visapoint byl určen – podali žádost o termín. A to, že k tomu vytvořili automatizované formuláře, jim nelze klást za vinu. „Automatizace sama o sobě není trestná. Obžalovaný oproti ostatním zájemcům potencoval své šance,“ uvedla s poukazem na Voronina.

Jeho ruská část skupiny vydělala velké částky, kromě zmíněných 200 milionů ve skříni například také koupila přes desítku bytů a domů. Ani to ale podle soudkyně nemuselo být trestné. „Zisk není znakem žádné ze základních skutkových podstat žalovaného trestného činu,“ dodala.

Odmítla i požadavek ministerstva zahraničí na mnohamilionové odškodné. To se připojilo k řízení jako poškozený kvůli tomu, že prohrávalo žaloby od neúspěšných žadatelů o víza. A muselo pak platit náklady prohraných řízení. „Žaloby byly podávány proto, že ministerstvo neumožnilo zájemcům žádosti vůbec podat. A Nejvyšší soud opakovaně dovodil, že Visapoint je nezákonný,“ napsala soudkyně do rozsudku. Za poškozené nepovažuje ani ty, kdo platili zprostředkovatelům přemrštěné ceny za získání víza. „Jednalo se o jejich svobodné rozhodnutí, zda jim za ty peníze registrace stojí, nebo ne,“ poukázala.

Zároveň ovšem nevyloučila, že by se obžalovaní nemohli dopustit jiného trestného činu. „Měli příslušné oprávnění k poskytování služby spočívající ve zprostředkování termínu? Přiznali svůj výdělek a zdanili ho? Soud se domnívá, že odpověď na tyto otázky zná, ale rozhodně je nemůže přetavit do odsuzujícího rozsudku v tomto řízení,“ poukázala Kotyzová na to, že se může zabývat pouze tím činem, pro který padla obžaloba.

Žalobkyně Petra Ullrichová s hodnocením soudu nesouhlasí a již podala odvolání. Případ více nechce komentovat. Zda se například zabývá či bude zabývat možnými daňovými úniky, jak naznačil soud, tak nesdělila: „Naznačené informace minimálně v současné době nemohu poskytnout.“

Verdikt a kritiku Visapointu a svých kroků odmítá i ministerstvo zahraničí. „Coby poškozený jsme podali odvolání. Z pochopitelných důvodů nebudeme podrobnosti k odvolání sdělovat,“ uvedl mluvčí resortu Daniel Drake.