Ceny Wernera von Siemense: důraz na energetiku a rekordní počet vědkyň

Fotovoltaické elektrárny mají v současné energetice stále větší podíl. Ve své disertaci se na ně zaměřil i Jiří Junek, mladý vědec z Technické univerzity v Liberci. Navrhl novou, jednodušší a levnější metodu měření fotoluminiscence, tedy samovolného záření těles vyvolaného elektromagnetickým zářením. „Potenciál využití naší metody je široký, ale momentálně je asi nejzajímavější zkoumání defektů tandemových solárních článků,“ říká Junek. Jeho přístup umožňuje maximálně se přiblížit parametrům slunečního záření na Zemi a simulovat reálné podmínky jeho využití. „To pomůže odhalit defekty, které přímo ovlivňují účinnost solárních článků. Věřím, že již brzy přispějeme ke zlepšení parametrů zelené energie,“ říká Junek, který za svůj objev získal druhé místo v kategorii Nejlepší disertační práce při letošním udělování Cen Wernera von Siemense.

Ocenění získaly dvě desítky vědců a vědkyň

Slavnostní předávání se uskutečnilo ve středu 19. března v Betlémské kapli v centru Prahy. Sedmadvacátý ročník soutěže vyznamenal celkem dvacítku mladých vědců, studentů i pedagogů. Vítězné práce z technických a přírodovědných oborů vybraly odborné poroty v kategoriích: Nejlepší výsledek základního výzkumu, Nejlepší diplomová práce, Nejlepší disertační práce a Nejlepší pedagogický pracovník.

BeNative

Vítězové Ceny Wernera von Siemense

▪ 7 min. čtení

Odborné poroty hodnotily celkem 598 přihlášek, 20 oceněných si rozdělilo odměny v celkové hodnotě milion korun. Od začátku pořádání soutěže si téměř pět set oceněných rozdělilo více než 17 milionů korun. V kategorii diplomových a disertačních prací spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí a školitelé jejich prací.

Nejvíce přihlášených vědkyň v historii

Zajímavostí letošního ročníku je, že se do něj v rekordním počtu přihlásily ženy vědkyně. „Mě osobně jako předsedu poroty ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce potěšilo, že letos jsme měli rekordní počet prací, jejichž autorkami jsou ženy – celkem 37 procent přihlášek,“ říká Eduard Palíšek, generální ředitel českého Siemensu. Mezi oceněnými pak ženy představují jednu čtvrtinu. Kromě toho také letošní ročník vyniká mimořádně vysokým počtem přihlášených disertačních prací, kterých bylo dokonce více než diplomek.

Mnoho vítězných prací je letos spojeno s energetikou. „S tím, jak roste globální potřeba elektrické energie a požadavek, aby byla z obnovitelných zdrojů, stoupá i nutnost jejího ukládání. Velmi mě potěšilo, že právě otázkami ukládání a efektivního využití elektrické energie se zabývá několik letošních vítězných prací a projektů,“ podotýká Palíšek. Jako příklad dává vítěznou práci v kategorii základního výzkumu, která se zaměřuje na uchovávání energie superkapacitory na bázi polymerů. Další práce se zabývají otázkou hybridních zdrojů energie a stability moderních elektrických sítí.

„Věřím, že letošní vítězné práce, které se zaměřují na budoucnost energetiky, mají potenciál přispět k zajištění dostupné elektrické energie pro rostoucí potřeby lidstva,“ doufá Palíšek.

Z pohledu vysokých škol je letos nejúspěšnější České vysoké učení technické v Praze, odkud pochází osm oceněných. Následuje Vysoké učení technické v Brně s pěti oceněními, dále Akademie věd ČR se třemi cenami, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně se dvěma a na Masarykovu univerzitu a Technickou univerzitu v Liberci putuje po jednom ocenění.

Kmenové buňky i samopřistávací drony

Ocenění byla udělena také za absolventské práce na téma průmysl 4.0, chytrá infrastruktura a energetika a za vynikající kvalitu ženské vědecké práce, kterou získala Dáša Bohačiaková z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se výzkumem kmenových buněk, za který již získala řadu akademických cen. Jako žena vědkyně dvakrát přerušila svoji vědeckou kariéru kvůli narození dětí, avšak i během této doby aktivně pokračovala ve své vědecké práci a snažila se co nejvíce využít čas pro plánování experimentů, psaní grantů a publikací.

Druhé místo v kategorii diplomových prací letos získal Ondřej Procházka z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Jeho dílo se zabývá plánováním trajektorie pro autonomní přistání vícerotorové helikoptéry, tedy dronu, na loď. Přišel s originálním řešením generátoru, který je schopen vytvářet trajektorie dronu od jeho vzlétnutí až po přistání. Všechny výpočty se provádějí v reálném čase a přímo na palubě dronu. Umožňuje to bezpečné přistávání bezpilotních letounů řízených na dálku na pohybujícím se plavidle, a to i v náročných podmínkách.

Třetí místo v této kategorii nejlepších diplomových prací získal Michael Foltýn z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně za práci zabývající se zkoumáním plazmonických vlastností neušlechtilých kovů, jako jsou biz­mut, indium, olovo nebo hliník. Plazmony jsou kvantové kolektivní excitace elektronů na povrchu kovů způsobené interakcí světla s volnými elektrony v kovech.

S cenou za třetí místo v kategorii nejlepší disertační práce odešla Veronika Stieglitz z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Práce se zaměřuje na nový rentgenový objektiv, který bude zkoumat vesmír, konkrétně na vývoj, aplikaci a testování nových reflexních vrstev pro spektrální oblast rentgenového záření. Získané výsledky posouvají současné možnosti konstrukce rentgenové optiky. Podle hodnotitelů výstupy této disertace výrazně překračují běžný standard doktorských prací.

Ředitel: Spolupráce s vědou je důležitá

Není náhoda, že právě technologický Siemens již 27 let uděluje ocenění mimořádným vědeckým počinům. Byznys Siemensu zahrnuje digitalizaci průmyslu a chytré infrastruktury a logicky tato firma hledá odborníky především v těchto oblastech. „Považujeme za důležité mít kontakt se studenty a studentkami technických oborů českých vysokých škol,“ přibližuje Palíšek.

I proto Siemens s řadou technických vysokých škol spolupracuje ve formě přednášek a společných projektů. Je například zakládajícím členem tří testbedů, tedy platforem pro spolupráci napříč průmyslem a akademickou sférou, a to v Praze, Brně a Ostravě.

„Naši odborníci také vedou diplomové a disertační práce a studenti u nás mohou na částečné úvazky pracovat již v době studia. Věřím, že když studentům a studentkám dáme možnost se se společností Siemens blíže seznámit, budou s námi chtít svůj profesní život spojit,“ je přesvědčen Palíšek.

Připraveno ve spolupráci se společností Siemens